Assangeova právnička Gareth Peirceová řekla, že 47letý Australan je „pro vystoupení na videu příliš nemocný“. Podle představitelů WikiLeaks je od úterý ve vězeňské nemocnici kvůli „dramatické“ ztrátě váhy a zhoršujícímu se zdraví, napsal deník The Guardian.
Další slyšení je naplánované na 12. června. Soudkyně Emma Arbuthnotová řekla, že se může uskutečnit ve věznici Belmarsh, kde Assange pobývá.
Assange ve věznici na začátku května navštívil s lékaři zvláštní zpravodaj OSN Nils Melzer, který vyšetřuje případy možného porušování lidských práv. V pátek uvedl, že Assange v důsledku krutého, nelidského a ponižujícího zacházení vykazuje symptomy mučení.
„Kromě fyzických neduhů vykazoval pan Assange všechny symptomy dlouhodobého vystavení psychologickému mučení, včetně extrémního stresu, chronické úzkosti a intenzivního psychologického traumatu,“ upozornil švýcarský expert.
Assange byl podle něj roky záměrně vystavován zacházení a trestům, které jsou „kruté, nehumánní a ponižující“ a postupně se zhoršovaly. Melzer tedy z mučení nepřímo obvinil (hlavně) Ekvádorce, na jejichž ambasádě v Londýně se Assange sedm let skrýval.
„Za 20 let práce s oběťmi války, násilí a politické persekuce jsem nikdy neviděl, aby se skupina demokratických zemí takto spolčila ve snaze izolovat, démonizovat a týrat jistého jednotlivce po takto dlouhou dobu a s takovým přehlížením lidské důstojnosti a vlády práva,“ dodal.
Expert OSN proti vydání Assange do USA
Soud řešící Assangeovo vydání začal 2. května. Soudce Michael Snow tehdy řekl, že projednávání případu potrvá „několik měsíců“.
V Londýně začal soud o vydání Assange do USA. Bude probíhat několik měsíců |
Ani úvodního stání se Assange neúčastnil, tehdy se ale vyjádřil ve videopřenosu z vězení. Na dálku vzkázal, že se nepodvolí extradici do Spojených států za to, že „dělal novinařinu, která získala mnohá ocenění“.
Assange čelí v USA více než desítce obvinění a hrozí mu desítky let za mřížemi. Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson dříve uvedl, že zabránit vydání je pro zakladatele serveru otázka života a smrti. Proti vydání Assange se vyslovil i Melzer. Podle něj by Assangeovi mohlo v USA hrozit vážné porušování lidských práv.
Assange skončil na 50 týdnů ve vězení Belmarsh na okraji Londýna. Soud jej totiž uznal vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy čelil vydání do Švédska, kde jej obvinili ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být předán Američanům.
Assange se proto v roce 2012 uchýlil na ekvádorskou ambasádu, kde pobýval do letošního 11. dubna, kdy mu Ekvádor po rozepřích odňal azyl a vydal ho britské policii.
Assange provalil zločiny a špionáž USA
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na vynášení tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil interní americké materiály o válce v Iráku a Afghánistánu, které obsahovaly i informace o zabíjení civilistů armádou USA.
WikiLeaks provalily citlivé informace o USA i ochránci svého zakladatele |
Ve stejném roce začal WikiLeaks zveřejňovat zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší s důvěrnou komunikací 274 zastupitelských úřadů USA.
V červnu 2015 WikiLeaks provalil, že americká zpravodajská služba NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty.
Bývalý šéf CIA Mike Pompeo označil WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU údajně serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb v roce 2016.
Britové zatkli Assange přímo na ekvádorské ambasádě (11. dubna 2019):
