Britská ministryně Theresa Mayová ve středu v listu The Times napsala, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli. „Nesouhlasím s návrhem vysoké představitelky EU Federiky Mogheriniové, že žádní migranti zachycení na moři by neměli být posíláni zpět proti své vůli,“ napsala Mayová v reakci na proslov, který Mogheriniová přednesla v Radě bezpečnosti OSN.
Takový přístup by podle ministryně jen přiměl více lidí, aby ve Středozemním moři riskovali své životy. Její slova ihned kritizovala unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Mogheriniová v reakci poukázala na pravidla vypracovaná po druhé světové válce, zejména klíčový princip mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement (z francouzštiny, doslova „neodrážení“). Jde o zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv, ať již z důvodů náboženských, rasových či politických.
„V mém briefingu na Radě bezpečnosti OSN jsem se odvolávala na Ženevské konvence, což je něco, co bychom všichni měli dodržovat a respektovat,“ dodala unijní šéfka diplomacie s tím, že Mayová se dopustila „dezinterpretace, ať již úmyslné či nikoli“.
„Nejsem si jistý, že Theresa Mayová přečetla veškeré plány, které jsme navrhli. Takže si počkám na reakci britské vlády, až bude mít čas naše plány zhodnotit,“ reagoval místopředseda Komise Timmermans. „Nedělat nic celou situaci jen zhorší. V očích našich občanů ztratíme důvěryhodnost. Nemůžeme přijmout situaci, kdy se celé rodiny topí ve Středozemním moři. Nemůžeme se zříct zodpovědnosti,“ citoval z jeho prohlášení britský list The Daily Telegraph.
Italové kvóty vítají
Opačný přístup než Británie zvolilo Irsko. Irská ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová již ve středu potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje. A to i přesto, že Irsko má stejně jako Británie a Dánsko z evropského práva dohodnuté výjimky, takže by se ho navrhované kvóty ani nemusely týkat.
Kroky Bruselu ihned uvítali Italové, kteří čelí největšímu náporu přílivu uprchlíků pocházejících zejména z Afriky a zemí Blízkého východu. Podle ministra vnitra Angelina Alfana je rozhodnutí EU „znamením solidarity s Itálii“. Evropská unie tak podle něj dává najevo, že na sebe přebírá zodpovědnost v souvislosti s nynější imigrační krizí.
Podle záměrů Evropské komise je především třeba poskytnout útočiště zhruba 20 000 lidí, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Komise je chce v rámci unie rozdělit podle předem stanovených kvót - v případě Česka to má být 2,63 procenta. To by znamenalo, že Česká republika by přijala 525 uprchlíků.
Komise zároveň počítá s tím, že pokud některé hraniční členské země nebudou zvládat příval migrantů (v poslední době jde především o uprchlíky připlouvající přes Středozemní moře), ulehčí jim další země Unie. Tito uprchlíci by do jednotlivých zemí byli rozdělováni opět podle kvót - u Česka Komise předběžně navrhuje 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že do Česka by mohly zamířit tisíce migrantů.
Komise chce do konce roku připravit návrh stálého rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi. Čeští představitelé kvóty odmítají a zdůrazňují princip dobrovolnosti. Pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo či Francie. Plán komise vyžaduje souhlas kvalifikované většiny zemí EU a Česko samotné ho nemůže blokovat.
Jste pro zavedení kvót pro přerozdělování uprchlíků v rámci EU?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 24. května 2015. Anketa je uzavřena.
