Estonsko mělo být předsednickou zemí v první polovině roku 2018, tedy po Británii. Podle informací ČTK bylo rozhodnuto o tom, že termíny všech následujících předsednictví se posunou o půl roku dopředu. Země se tak budou střídat v už dohodnutém pořadí, své role se ale všechny ujmou o šest měsíců dříve.
Po Estonsku následují podle dohody z roku 2007 Bulharsko, Rakousko, Rumunsko a Finsko. Nynější předsednickou zemí unie je od počátku měsíce Slovensko, následovat bude v první polovině příštího roku Malta. Pak měli přijít na řadu Britové.
Zpráva o předání předsednictví přichází z Downing street 10 v době, kdy se ministerská předsedkyně připravuje na svou první zahraniční cestu, která ji odpoledne zavede do Berlína. Tam se sejde s kancléřkou Angelou Merkelovou. Poté má ve čtvrtek naplánované jednání v Paříži s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.
Britská volbaJOHNSON: Lídr brexitu se stal ministrem zahraničí TORYOVÉ: Británie bude mít premiérku MAYOVÁ: BritániI vede železná Theresa, ministryně v bláznivých botách TRIDENT: Britové rozhodli o obnově jaderného odstrašení FARAGE: Šéf euroskeptiků končí GIBRALTAR: Odráží španělské námluvy VOLIČI BREXITU: Nadávají nám do rasistů |
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert odpoledne upozornil, že německá kancléřka s Mayovou nebude řešit otázky brexitu. „Říkáme, že německé a evropské postoje jsou podobné, proto se nemůže konat žádné předběžné jednání s Británií, dokud Londýn oficiálně neaktivuje článek 50 (lisabonské smlouvy). To ale neznamená, že spolu nemůžeme mluvit,“ řekl Seibert. „Nebudou to ale žádná předběžná jednání, o tom vás mohu ujistit,“ dodal.
Obvykle dobře informovaní bruselští diplomaté předpokládali, že místo Británie by se předsednické role mimořádně ujala Belgie. Pro takové řešení hovořil fakt, že v Bruselu je tak jako tak k dispozici infrastruktura potřebná ke konání řady schůzek. Nyní místo toho budou muset Estonci a po nich i další přípravu na svou předsednickou roli urychlit.
O předsednickou roli po Britech se ucházelo Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý řekl, že jeho země je připravená převzít předsednictví EU v roce 2017 místo Británie. Prohlásil přitom, že Maďarsko je jedinou členskou zemí, která představila úspěšnou odpověď na hlavní výzvy „abnormální“ situace v Evropě, jako je migrační krize.
Krize a Johnson ministrem zahraničí
Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).
Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). Jeho místo překvapivě rychle převzala Theresa Mayová. Stejným překvapení následně bylo její složení nového kabinetu. Nejvíce kontroverzi vzbudilo jmenování lídra kampaně za brexit Borise Johnsona novým ministrem zahraničí (více zde).
Ten v úterý absolvoval své první významnější vystoupení před novináři. V Londýně na tiskové konferenci vystoupil po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. „Chci Británii, která bude aktivnější, která bude víc zaměřena směrem navenek, energičtější na světové scéně než kdy dřív,“ sdělil Johnson (více zde).
