Podle premiéra Borise Johnsona jde „o reakci na rostoucí napětí ve světě a navyšování počtu jaderných zbraní v jiných zemích“.
Přezkum britské zahraniční a obranné politiky na více než sto stranách stanovuje priority po Brexitu až do roku 2030. Počítá se snížením počtu vojáků, tanků i letadel, ale naopak posílením britského jaderného arzenálu.
Jde přitom o nejzásadnější proměnu britské zahraniční a obranné politiky od konce studené války. Britský jaderný arzenál podle odhadů čítá 195 jaderných hlavic. Jako nosiče slouží balistické střely Trident odpalované ze čtyř raketonosných ponorek.
Podle předchozího přezkumu z roku 2010 měl do roku 2025 počet jaderných hlavic postupně klesnout z 225 na 180. Nejnovější hodnocení však říká, že taková ambice vzhledem k vyvíjejícímu se bezpečnostnímu prostředí v poslední dekádě už není možná a počet hlavic by se měl naopak zvýšit až na 260.
„Chceme udržovat minimální ničivou sílu potřebnou k zajištění toho, aby britská schopnost jaderného odstrašení zůstala věrohodná a účinná proti celé řadě jaderných hrozeb z jakéhokoli směru,“ uvádí se v dokumentu.
Zároveň se britská vláda rozhodla, že přesné údaje o aktuálním počtu hlavic již napříště nebude z bezpečnostních důvodů zveřejňovat.
Odstrašení mají dál zajistit ponorky
Dokument konstatuje, že rizika ze strany jaderných mocností, států rozvíjejících či vyvíjejících jaderné zbraně a těch, které by mohly sponzorovat jaderný terorismus, nezmizela. Naopak. Některé státy podle britských expertů výrazně zvyšují a diverzifikují svůj jaderný arzenál.
„Investují do nových jaderných technologií a vyvíjejí nové bojové systémy, které začleňují do svých vojenských strategií a doktrín a do své politické rétoriky, aby vyvíjely nátlak na ostatní,“ uvádí se v dokumentu.
Británie proto podle závěrů revize musí zajistit, aby potenciální protivníci nikdy nemohli využít své schopnosti k ohrožení Spojeného království nebo spojenců z NATO. Zároveň dokument připomíná, že použití britských jaderných zbraní může povolit pouze předseda vlády. „O použití našich jaderných zbraní bychom uvažovali pouze za extrémních okolností pro sebeobranu, včetně obrany našich spojenců NATO,“ konstatuje dokument.
Nicméně pro zajištění odstrašujícího efektu počítá Británie s udržením systém nepřetržitého hlídkování svých jaderných ponorek, tak jako dosud. Tedy aby vždy alespoň jedna ze čtyř byla na hlídkové plavbě. Současné ponorky třídy Vanguard mají od roku 2030 začít nahrazovat nová podmořská plavidla třídy Dreadnought.
První z ponorek už je ve výstavbě. Britská vláda v koncepci připouští, že pro udržení účinného odstrašení po celou dobu provozu nových ponorek bude muset v budoucnu také nahradit stávající typ jaderných hlavic.
Největšími hrozbami jsou Rusko a teror
Právě s britskými, francouzskými a především americkými jadernými kapacitami počítá do budoucna jako se základními pilíři kolektivní obrany i strategie Severoatlantické aliance. NATO uznává, že jakékoli použití jaderných zbraní proti některému spojenci by zásadně změnilo povahu konfliktu.
„Dokud budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí,“ uvádí nedávná zpráva šéfa NATO Jense Stoltenberga za uplynulý rok.
Srovnání počtu typů a druhů jaderných nosičů Ruska a zemí NATO z výroční zprávy generálního tajemníka Aliance za rok 2020
Podle britského premiéra Borise Johnsona, se Spojené království v tomto ohledu bude muset „znovu naučit umění“ soupeřit se zeměmi s „protichůdnými hodnotami“.
Ta konstatuje, že od konce studené války NATO snížilo počet jaderných zbraní v Evropě přibližně o 90 procent, zatímco „Rusko intenzivně rozšiřuje svůj arzenál a počet nosičů“ a Čína zásadně „modernizuje své jaderné kapacity“.
Aliance sice bude dál pokračovat v politice účinného odstrašení, nicméně nebude zrcadlit kroky Ruska a nemá v plánu v Evropě rozmístit nové jaderné střely.
Právě Rusko přitom britská obranná a zahraničně-politická revize označuje za jednu z hlavních bezpečnostních hrozeb. Tou další jsou teroristické skupiny, které se podle dokumentu ještě „v tomto desetiletí pravděpodobně pokusí na území Británie provést útok zbraněmi hromadného ničení“.
Může jít přitom o chemické, biologické i jaderné zbraně. Vláda proto plánuje vznik nového protiteroristického operačního střediska s cílem zlepšit reakci na hrozící teroristické útoky a také posílit zpravodajskou spolupráci.
