V prosinci 2006 vznikl internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat. Mezi ně patří i údaje o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.
Oficiálně začal server fungovat v lednu 2007. Během dvou měsíců se jeho spoluzakladateli a šéfeditorovi Australanu Julianu Assangeovi podařilo díky „mezinárodní spolupráci“ shromáždit více než milion dokumentů. WikiLeaks je financován ze soukromých darů.
V červenci 2010 portál zveřejnil kolem 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu.
V listopadu téhož roku začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které má k dispozici. Depeše pocházejí z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany, které určovaly pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích z 11. září 2001.
V červnu 2015 WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že americká zpravodajská služba NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty. Těmi byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande. Podle WikiLeaks odposlouchávala také bývalé francouzské i německé ministry.
Hollande kvůli tomu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, který jej ujistil o ukončení podobných praktik.
WikiLeaks podle USA slouží Kremlu
Počátkem března 2017 začal server zveřejňovat 8000 dokumentů z let 2013 až 2016, které údajně pocházely ze serverů CIA. Měly odhalovat praktiky americké kybernetické špionáže včetně pokusů proniknout do chytrých televizí, chytrých telefonů či operačních systémů.
Zakladatel WikiLeaks Assange přišel o azyl, obratem skončil v britské vazbě |
Tehdejší šéf CIA Mike Pompeo měsíc po zveřejnění těchto dokumentů označil WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU údajně serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb.
Jméno Assange i serveru se objevilo i během vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016, do kterého jsou zapleteni i někteří bývalí blízcí spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Assange v prosinci 2010 na žádost Švédska zatkla v Londýně policie kvůli údajnému znásilnění a soud na něj uvalil vazbu. Z té byl propuštěn a poté bojoval proti rozhodnutí soudu o vydání do Švédska, které nakonec případy odložilo. Assange nechtěl být vydán Švédsku z obavy, že by mohl ve skutečnosti skončit v rukou úřadů USA.
Assange svět nespasí - odborníci dávají od informací webu WikiLeaks ruce pryč |
V červnu 2012 požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl, který obdržel v srpnu 2012. V prosinci 2017 mu Ekvádor udělil i občanství. Země mu ale azyl 11. dubna 2019 odebrala a Assange byl zatčen a z ambasády odvlečen.
Ekvádor Assangeovi azyl odňal, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno. Loni v únoru se britský soud rozhodl zachovat v platnosti zatykač na Assange z roku 2012, který úřady vydaly poté, co se Assange nedostavil k jednání ohledně svého vydání do Švédska.
WikiLeaks na filmovém plátně
V souvislosti s podezřením ze zveřejnění přísně tajných informací byl v červenci 2010 vzat do vazby americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning. O tři roky později jej v USA odsoudili k 35 rokům vězení.
Trest pro Assange za zveřejnění materiálů o Clintonové: nemůže na internet |
Manning WikiLeaks předal 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.
Ve vězení Manning podstoupil změnu pohlaví a jména. Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna. Letos v březnu se však znovu ocitla ve vězení kvůli pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se WikiLeaks a Assangea.
Existenci WikiLeaks mapuje snímek Fifth Estate (Pátá velmoc) z roku 2013, v němž Assange ztělesnil britský herec Benedict Cumberbatch. Film vychází z autobiografie Daniela Domscheita-Berga, který s Assangem server vytvořil, ale poté od něj ve zlém odešel.
WikiLeaks informovaly i o kontroverzi Assangeova ochránce
Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče byli kočovní divadelníci, takže Assange vystřídal několik domovů i škol. V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho počítače, a později se živil také jako programátor.
WikiLeaks jako tajný nástroj Kremlu. Z úniků dokumentů často těží Rusko |
V červenci 2013 zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
V únoru 2016 uvedl, že je připraven opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu.
V říjnu 2016 ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany, k níž Clintonová patří.
V říjnu 2018 Assange uvedl, že Ekvádor usiluje o ukončení jeho azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně a chce ho předat Spojeným státům.
V dubnu 2019 obvinil Moreno Assange z porušování podmínek azylu na velvyslanectví. Učinil tak poté, co Assange na WikiLeaks zveřejnil fotografie Morena a jeho rodiny a připojil se údajně ke kampani vedenou bývalým prezidentem Rafaelem Correaou, jež má destabilizovat Ekvádor.
Ve čtvrtek 11. dubna 2019 byl Assange zatčen poté, co jej vyhostili z ekvádorské ambasády. Podle Wikileaks se tak stalo kvůli skandálu kolem Morena, který souvisí s převáděním peněz do daňových rájů.
