Boris Johnson svému sourozenci prostřednictvím mluvčího poděkoval. Dodal, že jako politik i bratr chápe, že takové rozhodnutí nebylo snadné.
Britská média podotýkají, že není jasné, zda Jo Johnson rezignoval s okamžitou platností, nebo už nebude kandidovat v příštích volbách.
Jo Johnson byl po nástupu svého sourozence do sídla premiérů v červenci jmenován náměstkem na ministerstvu obchodu, energetiky a průmyslové strategie a na ministerstvu školství. Směl se také účastnit zasedání vlády. Ne všichni náměstci tuto možnost mají.
Odchodu premiérova bratra z politiky okamžitě využila labouristická opozice ke štiplavým komentářům. „I bratr Borise Johnsona ví, že (premiérovi) nelze důvěřovat, že činí rozhodnutí v národním zájmu,“ napsal například na twitteru labouristický poslanec Ian Murray. „Boris Johnson představuje takovou hrozbu, že ani jeho vlastní bratr už mu nevěří,“ uvedla labouristická stínová náměstkyně na ministerstvu školství Angela Raynerová.
Deník The Guardian nicméně poznamenává, že za Johnsonovým odchodem nemusí být nutně případné politické spory s bratrem, ale běžné rodinné důvody. Poslanci často odcházejí, aby se mohli více věnovat dětem. Jo Johnson má se svou ženou dva potomky, připomíná list. Sám takovou hypotézu ale označuje za méně pravděpodobnou.
Ponížení pro Johnsona, píší média o odmítnutí neřízeného brexitu i voleb |
Sedmačtyřicetiletý Jo Johnson loni v listopadu kvůli nesouhlasu s brexitovou politikou tehdejší premiérky Theresy Mayové rezignoval na svou tehdejší vládní funkci. Na rozdíl od Borise, který vládu Mayové opustil loni v červenci, chtěl Jo Johnson dál usilovat o vypsání referenda, ve kterém by Britové mohli hlasovat o dohodě, kterou Mayová vyjednala s Bruselem.
V referendu o EU v roce 2016 Jo Johnson hlasoval pro setrvání Spojeného království ve společenství. Současný premiér naproti tomu patří k předním zastáncům jasné odluky od bloku.
Sestra Borise a Jo Johnsonových Rachel Johnsonová na Twitteru napsala, že v rodině se brexit neprobírá, a „zvlášť ne u jídla“. List Evening Standard předtím citoval její údajné prohlášení, že hádky kvůli brexitu jsou v rodině Johnsonových čím dál prudší.
Odklad zákazu volného pohybu lidí
Internetové noviny Politicko mezitím informovaly, že britská vláda si rozmyslela plán ukončit ihned po případném brexitu bez dohody režim volného pohybu pro občany Evropské unie. Povolení k pobytu v Británii budou potřebovat až od roku 2021. Podle Politico tak vláda přiznala, že nový imigrační systém by hned po odchodu z EU plánovaném na konec října nebyl připraven.
Britský tisk v srpnu informoval, že ministryně vnitra Priti Patelová chce volný pohyb pro unijní občany ukončit hned po brexitu, do kterého aktuálně zbývá osm týdnů. Mluvčí premiéra Borise Johnsona pak oznámila, že případný odchod bez dohody bude znamenat okamžitý konec aktuálního režimu. Zprávy vyvolaly kritiku z řad opozice či od sdružení the3million, které hájí zájmy více než tří milionů obyvatel Británie z ostatních zemí EU. Mezi nimi je podle odhadu českého velvyslanectví v Londýně i více než 100 000 Čechů.
Podle nejnovějšího oznámení se Patelová vrací k plánu předchozí vlády pro brexit bez dohody. Všichni občané EU, kteří by se do Británie přistěhovali mezi „vypadnutím“ z unie a koncem příštího roku, by tedy dostávali tříleté povolení k pobytu. O to budou moci podle Patelové jednoduše a bezplatně zažádat na internetu. Až po uplynutí zmíněných tří let by museli žádat o pracovní či studijní vízum.
Britští poslanci zamítli předčasné volby, hlasovali i proti tvrdému brexitu |
Občané EU, kteří v Británii už žijí, by měli na vyřízení povolení k pobytu rovněž čas do prosince 2020, píše zpravodajský web BBC. Do konce července o něj skrze speciální vládní systém zažádala pouze třetina z odhadovaných 3,3 milionů unijních imigrantů.
„Po pečlivém zvážení jsme se... dohodli, že občané EU, kteří se sem budou stěhovat po brexitu bez dohody, budou moci získat dočasný imigrační status, dokud nebude na začátku roku 2021 spuštěn nový imigrační systém založený na dovednostech,“ sdělila ve středu Patelová britskému parlamentu.
Brexit bez dohody by 31. října nastal, pakliže by nebyly ratifikovány podmínky odchodu Británie z EU a Británie by se zároveň nedohodla se zbytkem unie na dalším odkladu vystoupení či úplném zrušení tohoto kroku. BBC vysvětluje, že volný pohyb lidí by za takového scénáře neskončil automaticky, protože unijní zákony „budou nadále platit, dokud nebude zneplatněn jejich právní základ“.