Bývalí spolupracovníci však o něm mluví jako o člověku, který se s funkcí velice změnil a který je dnes ochoten udělat pro kariéru cokoli. Podle nich Březina pouze "honí vodu v bulváru".
O jeho šťastné hvězdě je nicméně přesvědčena většina kolegů z vlády. "Patří mezi ty úspěšné, ve vládě se mu daří," říká ministr dopravy a spojů Jaromír Schling.
|
S hloupými úředníky je třeba bojovat, řekl Karel Březina v on-line rozhovoru iDNES. |
Jako bezproblémového jej vidí i poslanci. "Je pravda, že nebývá obvyklé, aby byl člověk v takovém věku ministrem, ale zatím jsem si nevšiml, že by udělal nějakou botu," říká sociální demokrat Michal Kraus. I Václav Krása z opoziční Unie svobody na Březinovu adresu uvádí: "Ve vládě má na starosti oblast zdravotně postižených a zatím se snaží docela dobře reflektovat jejich požadavky. Když za ním přijdu, dá se s ním minimálně mluvit."
Je Karel Březina opravdu tak úspěšný ministr? Politolog Bohumil Doležal nadšení nepodléhá. "V podstatě neřídí žádný opravdový resort. Je to všechno a nic," soudí o Březinově úřadu. "Připadá mi spíš jako něco šedivého, co reprezentuje současnou Strakovu akademii," dodává.
S tím souhlasí i poslankyně za ODS Kateřina Dostálová: úspěch v duchu rčení, kdo nic nedělá, nic nezkazí. "Určitě to bude jeden z důvodů. Jeho působení proto shledávám naprosto neutrální," říká Dostálová.
"Jeho ministerstvo není nijak profilované. Myslím, že úkoly, jaké má, nejsou pro plnohodnotného ministra," doplňuje Cyril Svoboda z KDU-ČSL.
Z legislativního plánu, kterým premiér Zeman hodnotil tisíc dní vlády, například vyplývá, že Březina za své působení předložil kabinetu pouze jeden zákon a jednu novelu.
IMAGE, NEBO NÁHODA?
V posledních týdnech se Březina proslavil především na titulních stránkách bulvárního tisku. Nepíše se však o něm kvůli jeho pracovním úspěchům, ale probírají se milostné aféry. Čtenáři se tak o Březinovi mohli například dozvědět, kolik žen už prošlo jeho postelí.
"Samozřejmě, že mi to není nijak moc příjemné, že mé soukromé věci jsou propírány na veřejnosti," tvrdí Březina. "Chápu ale, že jsem osoba veřejná a tohoto rizika jsem si musel být vědom," dodává.
Za náhlou publicitou však může být víc než jen zájem o veřejného činitele. "Březina není, na rozdíl od takového Grosse, Langera nebo Mlynáře, zase tak často vidět. To je do jisté míry dáno i jeho resortem. Ale blíží se volby, a možná že se snaží zviditelnit," říká psycholog Karel Humhal.
Březinův vztah k ženám totiž zajímal například také oficiální čtrnáctideník Sociální demokracie, který vychází jako placená inzertní strana deníku Právo. "Jste úspěšný a sympatický mladý muž. Jakou roli ve vašem životě hrají ženy?" zněla otázka. "Velmi významnou, a to jak ženy-kolegyně, tak ženy-přítelkyně," odpovídal Březina.
Psycholog Humhal proto připouští, že se může jednat o cíleně budovaný image. "Jestli to dělá vědomě, nebo systematicky, to nevím. Je ale pravda, že lidé jako on mají kolem sebe různé poradce a odborníky, kteří se v tom, jak vybudovat image, vyznají. Myslím, že tyto skandály mu například v očích průměrné voličky mohou pomoci," dodává.
Jak psycholog podotýká, skandály jako forma reklamy se často používají například v showbyznysu. "Zdánlivě by to mělo tyto lidi vyřadit, ale ono to zabírá. Například jeden ze zpěváků, tuším, že to byl Petr Muk, na sebe v bulvárním tisku přiznal, že se pere s démonem alkoholu," dodává Humhal. Načasovanost tohoto prohlášení však nebyla náhodná: zpěvák právě v té době vyrážel na celorepublikové turné.
Karel Březina však na přímou otázku popírá, že by měl na zprávách ze své ložnice zájem. "Určitě nejsem v těchto věcech exhibicionista, image si takto nepěstuji."
PRO KARIÉRU COKOLI?
Karel Březina se do velké politiky nedostal náhodou. Politiku má takříkajíc v genech. Například jeho dědeček Josef Havlín byl bývalým tajemníkem ÚV KSČ. K Zemanovi jej uvedl další bývalý vysoký stranický funkcionář KSČ Miroslav Šlouf.
Šlouf mu také doporučil několik lidí ze svého okolí, kteří Březinu obklopují. Jedním z nich je i někdejší poslanec KSČ a předseda ONV Prahy 4 Jiří Frkal, který Březinu doprovází na většinu rozhovorů s novináři.
Březinovi spolužáci vzpomínají, že vysoké sebevědomí měl už na střední škole. "Býval premiant.
Vždycky říkal, že chce a že něco dokáže," říká jeden z nich.
"Byl takovej divnej," popisuje Březinu jedna z jeho bývalých vysokoškolských spolužaček. "Seděl vzadu, stále si četl Právo a s nikým se moc nebavil. Žil ve vlastním světě. Při přednáškách a seminářích byl ale aktivní. Spíš aktivní než chytrý," dodává bývalá spolužačka.
Už na střední škole se Karel Březina rozhodl pro politiku. Do ČSSD vstoupil krátce po osmnáctých narozeninách. Během vysokoškolského studia zastával první funkce ve straně a stal se poslaneckým asistentem. Ve dvaadvaceti letech se už cítil na místopředsedu strany. Na sjezdu však neobstál.
Březina nezastírá, že člověk v jeho věku potřebuje na to, aby se stal ministrem, známosti a zkušenosti z řídících funkcí. A štěstí, dodává.
"Jsem přesvědčen o tom, že z té personální a z té řídící práce jsem ty zkušenosti, jak tady z Poslanecké sněmovny, tak z těch dvou let na Úřadu vlády, měl," odpovídá na otázku, zda si upřímně myslí, že do vlády vstoupil s dostatečnými zkušenostmi.
S nástupem do ministerské funkce se Březina naprosto změnil. To o něm tvrdí bývalí spolupracovníci.
Jako schopného mladého člověka, který pracoval jako vedoucí Úřadu vlády s talentem a aspirací úřad někam přivést, jej poznal Zdeněk Šarapatka. Tohoto bývalého premiérova poradce a korunního svědka v kauze Olovo přivedl na Úřad vlády právě Březina.
"K zásadní proměně u něj došlo, když se stal ministrem. Dnes jej spíše chápu jako hvězdu bulvárního tisku. Ještě donedávna jsem si ho velmi vážil jako člověka, který je charakterní a upřímný. Dnes ale vidím, že je ochoten obětovat přátelství nebo jakoukoli vazbu za svoji kariéru," říká Šarapatka. Rozchod mezi ním a Březinou nastal právě kolem Olova. Šarapatka podle svých slov přesně informoval Březinu o tom, že v týmu poradců (kteří spadají pod Březinu) vznikl hanopis na Petru Buzkovou. Březina popírá, že by mu to Šarapatka řekl.
KROMĚ POLITIKY NIKDY NIC NEDĚLAL
"Kdybych to srovnal s ostatními mladými politiky, jako jsou například ministr Gross či exministr Mertlík, tak to jsou lidé opravdu pracovití. Nejsou to ti, kdo honí vodu v rámci jednoduchých záležitostí v bulvárních médiích. A tam je i ten rozdíl a proměna charakteru," dodává Březinův bývalý spolupracovník.
Zásadní rozdíl mezi Březinou a stejně starými politiky, ke kterým bývá často přirovnáván, je to, že nezažil "normální" život - vždy se věnoval pouze škole nebo politice. Na vrcholovou funkci vystoupal pouze po žebříčcích stranických sekretariátů ČSSD. Březina kromě stranických funkcí žádnou jinou práci nepoznal, pouze si během studia přivydělával ve firmě zabývající se dovozem léků.
Březinovo další politické působení je do značné míry závislé zejména na těch, kdo jej do současných funkcí vynesli. "A to může mít v souvislosti se Zemanovým odchodem docela těžké," říká politolog Bohumil Doležal.
"Stává se, že lidé kolem takto postavených lidí jim vytvoří takovou gloriolu božstva. A tak mladý člověk v takové vysoké ústavní funkci ji může snadno podlehnout. Pády, které v životě na každého z nás čekají, jsou o to horší.
Takový pád pak bude z velké výšky a bude hodně bolet," dodává Zdeněk Šarapatka.
