Ve stanovisku zástupci hlavních europarlamentních uskupení mimo jiné tvrdí, že Mayová nehodlá dělat vše pro ochranu práv obyvatel členských zemí EU, kteří žijí v Británii, píše The Independent. „Dohoda v této podobě by uvrhla miliony Evropanů do nejistoty,“ myslí si Verhofstadt. Problémem však není jen samotná otázka cizinců žijících v Británii.
Jedním z hlavních vyjednávacích bodů pro Mayovou je také omezení pravomocí unijních soudů. Podle premiérky by měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit britské soudy. Britský ministr pro brexit David Davis navrhuje kompromis v podobě zcela nového úřadu.
EU však na to má podle Verhofstadta zcela jiný pohled. „Návrh EU počítá se zachováním současných práv pro Brity žijící v zemích EU i cizince v Británii. Británie však přišla s plánem, podle kterého by Evropané měli status občanů třetích zemí. Tím pádem by měli v Británii menší práva než Britové žijící v zemích EU,“ popisuje Verhofstadt.
Návrh Westminsteru podle něj dělá z přistěhovalců ze zemí EU „občany druhé kategorie“, což je v rozporu se sliby před loňským referendem, uvádí BBC. „Evropská unie má společný cíl a tím je posílení práv a pravomocí jejích občanů. Nikdy nepodpoříme kroky, které tato práva omezují,“ tvrdí Verhofstadt.
Na tvrdá slova reagoval předseda liberálních demokratů Tim Farron, jehož strana jako jediná před červnovými volbami slibovala vypsání nového referenda o brexitu. „Theresa Mayová hazardovala a prohrála. Postup vlády od nás odvrátil naše evropské přátele. Už nám zbyl jenom Donald Trump. Musíme zajistit práva občanů EU žijících v Británii. Takhle hra musí skončit,“ prohlásil.
Zaklínadlo pěti let
Plán toho, jak bude britská vláda přistupovat k cizincům ze zemí EU po brexitu, představila Mayová na sklonku června. Systém má celou řadu úskalí. Cizince v podstatě rozděluje do několika kategorií. V ideálním případě si přistěhovalci ze zemí EU, kteří v Británii žijí alespoň pět let, zajistí všechna práva, jaká měli doposud.
Nesouhlas s podobou brexitu?Se současnými plány konzervativní strany v otázkách brexitu nejsou spokojeni zejména mladí lidé. Ukazuje to průzkum publikovaný serverem The Guardian. Ze sondáže vyplývá, že celkem šest z deseti Britů by si po brexitu rádo zachovalo vedle britského i občanství EU, včetně práva žít, pracovat, studovat a cestovat v Unii. Ve věkové kategorii 18 až 24 let má tento názor dokonce 85 procent Britů. |
Ze hry nejsou ani lidé, kteří nesplňují pětiletou podmínku pobytu. I ti budou moct v zemi zůstat – po uplynutí pěti let dostanou možnost požádat o status usedlíka, který bude mít taktéž všechna práva. V přechodném období však musí zažádat o povolení k dočasnému pobytu. Kdo do Británie přicestuje po oficiálním brexitu, bude mít cestu k trvalému pobytu stejně komplikovanou, jako obyvatelé zemí mimo EU.
Otázkou nyní zůstává, od jakého data vejdou tato pravidla v platnost. Unie bere jako hraniční termín 29. března 2019, kdy by Británie měla definitivně opustit EU. Londýn zatím termín nestanovil. Ve hře je však také varianta, že roky strávené v Británii se budou počítat už k 29. březnu letošního roku, kdy Westminster aktivoval Článek 50 Lisabonské smlouvy. Taková varianta by však byla velmi problematická, protože občané zemí EU by měli mít zajištěná práva až do definitivního brexitu v roce 2019.
Práva občanů EU v bodech1. Jaké budou požadavky na občany EU, kteří chtějí zůstat v Británii? - Občanům EU, kteří budou v Británii žít nepřetržitě pět let, umožní neomezený pobyt získání takzvaného "statusu usedlíka". To znamená, že tito občané budou moci v zemi žít a budou moci požádat o britské občanství. - Občané EU, kteří do země přijeli před zatím nestanoveným datem, ale nestrávili tu dosud pět let, budou moci získat status usedlíka až po uplynutí pětileté lhůty. Mezi tím musí zažádat o dočasné povolení k pobytu. - Občané EU, kteří do Británie dorazí po zatím nestanoveném datu, budou moci zažádat o povolení k setrvání v zemi poté, co Británie vystoupí z EU, na základě budoucích imigračních opatření pro občany EU. 2. Co musí občané EU udělat teď? - Zatím nic. Británie zůstane členem EU do března 2019 a do té doby nenastane žádná změna v právech a statusu občanů EU v Británii. 3. Co musejí občané EU udělat, až Británie opustí EU? - Všichni občané EU a jejich rodiny budou muset požádat o povolení k pobytu nezávisle na datu jejich příchodu do Británie. Tento krok bude právně vyžadován a občanům EU zajistí povolení dál legálně žít a pracovat v Británii. Nicméně lhůta, ve které tak budou muset učinit, bude dostatečně dlouhá, až do dvou let. 4. Budou britským občanům v EU poskytnuty stejné záruky? - Jednání s EU právě probíhají a britská vláda očekává, že EU a její členské státy poskytnou stejné záruky britským občanům žijícím v Evropě. 5. Jak na tom budou Irové? - Práva Britů v Irsku a Irů v Británii jsou zakotvena v Irském zákonu z roku 1949 a návrhy v tomto programu se jich nijak netýkají. Ustanovení mezi oběma zeměmi jsou staršího data, než je jejich členství v EU. - Z toho vyplývá, že Irové nebudou muset žádat o status usedlíka, aby ochránili svá práva. Zdroj: ČTK |
