Theresa Mayová na konferenci konzervativců (2. října 2016)

Theresa Mayová na konferenci konzervativců (2. října 2016) | foto: Reuters

Mayová může spustit brexit až se souhlasem parlamentu, rozhodl soud

  • 261
Vrchní britský soud ve čtvrtek rozhodl, že spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy musí schválit také parlament. Premiérka Theresa Mayová dosud uváděla, že k zahájení procesu vystoupení z EU další posvěcení nepotřebuje. Velká část poslanců je proti brexitu.

Verdikt soudu by mohl oddálit zahájení procesu vystoupení Británie z EU. Vláda se proti čtvrtečnímu verdiktu hodlá odvolat (verdikt v plném znění najdete zde). Celý spor tak skončí u Nejvyššího soudu. Rozhodnout by měl 7. prosince.

S verdiktem pochopitelně není spokojena vláda. Kancelář premiérky uvedla, že parlament o schválení brexitu v podstatě rozhodl samotným vypsáním referenda, píše BBC.

Skotsko připravuje nové referendum o nezávislosti. Reaguje na brexit

S kritikou přišel také jeden z lídrů kampaně za brexit Nigel Farage. Na Twitteru varoval, že nutnost posvěcení parlamentem dává prostor pro další politikaření a případnou zradu Britů, kteří hlasovali pro vystoupení z EU. Britská média připomínají, že velká část poslanců se staví proti brexitu.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše parlament podle všeho nepůjde proti výsledkům všelidovému hlasování. „V této fázi to pravděpodobně brexitu nezabrání. Od parlamentu nelze očekávat, že by se postavil vůli lidi vyjádřené v referendu. To by přicházelo v úvahu jen při podstatné změně okolností oproti době, ve které se hlasovalo,“ sdělil Kruliš serveru iDNES.cz.

Ministr obchodu Liam Fox zdůraznil, že kabinet je „odhodlán respektovat výsledky (červnového) referenda“, v němž se Britové vyslovili pro odchod z evropského bloku.

Aktivisté, kteří záležitost dali k soudu, argumentovali tím, že takzvaným brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí, a to se podle nich nemůže stát bez souhlasu parlamentu.

Následky vystoupení z EU

Mayová slíbila zahájení procesu vystoupení z EU do konce března. Prvním krokem ještě před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy by mělo být zrušení zákona z roku 1972 o přistoupení Spojeného království k Unii. Po aktivaci článku má Británie podle legislativy dva roky na opuštění EU (více o procesu brexitu se dočtete zde).

Čaj o páté se Britům podraží. Po brexitu vyskočila cena o polovinu

Vyjednávání podmínek s EU bude řídit ministr pro brexit David Davis společně s týmem stovek spolupracovníků. Lidé okolo Davise budou mít za úkol sestavit také modelové scénáře brexitu. Operovat budou s takzvaným měkkým a tvrdým brexitem a jejich variacemi. Jednotlivé scénáře se zaměří na dopady brexitu. Cílem je rozhodnout, jaké požadavky bude mít Londýn při pozdějším jednání z EU (profil Davise najdete zde).

Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v Unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).

Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). Jeho místo nečekaně rychle převzala ministryně vnitra Theresa Mayová. Překvapením bylo i složení nového kabinetu. Nejvíce kontroverzí vzbudilo jmenování lídra kampaně za brexit Borise Johnsona ministrem zahraničí (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video