Wales by podle jeho slov v otázce samostatnosti neměl zůstat pozadu, podobně jako Skotsko. Velšané mají mít podle Price možnost se rozhodnout, zda si přejí žít „v nezávislém Walesu v srdci Evropy, nebo v zapomenutém druhořadém regionu zmírající Británie“.
Na podporu nezávislosti Walesu následně předminulý víkend prošlo Cardiffem odhadem dva tisíce lidí. To sice není mnoho, je to nicméně zdejší první demonstrace svého druhu. Organizátoři doufali v tisíc lidí a po vyšším zájmu chtějí pochod zopakovat.
„Dlouhá desetiletí nás politici ve Westminsteru zanedbávali. Výsledkem je chudoba a nedostatečné investice, třetina dětí tu žije v relativní chudobě. Stačí se podívat na chaos kolem brexitu a je jasné, že Londýn není schopen vládnout Walesu ani jej reprezentovat,“ řekl na shromáždění Price.
Podle zastánců nezávislého Walesu debata zesílila zejména poté, co Británie jako celek v referendu v červnu 2016 odhlasovala odchod z Evropské unie.
Paradoxně i přesto, že podle dílčích výsledků to byli právě Velšané stejně jako Angličané, kteří na rozdíl od Skotů a obyvatel Severního Irska hlasovali pro odchod. Pouze v pěti z dvaadvaceti velšských volebních obvodů zvítězilo přání zůstat nadále v Evropské unii. Pro odchod z EU celkem hlasovalo 53 procent Velšanů.
Wales přitom patří mezi oblasti, které Brusel štědře podporuje. Podle údajů velšské vlády tam Evropská unie každý rok pošle 680 milionů liber, v přepočtu 20,3 miliardy korun. Od roku 2000 to byly celkem čtyři miliardy liber (112 miliard Kč).
Favorité v britských místních volbách propadli. Je to trest voličů za brexit |
Je to přitom jen zhruba měsíc, co skotská premiérka Nicola Sturgeonová oznámila záměr vyvolat druhé referendum o nezávislosti nejpozději do dvou let. V tom prvním v roce 2014 byla většina pro setrvání v rámci Británie.
Odbojné Skotsko
Ovšem zatímco ve Skotsku se aktuálně podpora vzniku nového státu pohybuje kolem 49 procent a výsledek hlasování by tedy byl velmi těsný, ve Walesu je i vzhledem k dosud chybějící veřejné debatě podpora odtržení od Británie podstatně nižší: tuto možnost by podle průzkumu agentury YouGov nyní zvolilo jen zhruba dvanáct procent Velšanů.
Právě to chce Plaid Cymru, sociálnědemokratická strana inklinující k nacionalismu, změnit.
V šedesátičlenném velšském parlamentu má deset poslanců. Adam Price navrhuje zahájit „novou národní debatu“ o budoucnosti Walesu a o tom, co bude v jeho domovině následovat, až Británie dříve nebo později opustí Evropskou unii.
Touto otázkou se už letos v březnu strana zabývala také na svém sjezdu ve městě Bangor. Jedním z hlavních požadavků tehdy bylo, aby britská vláda po výpadku financí z evropského rozpočtu Walesu příslušnou sumu zaručila ze svých vlastních peněz.
Nyní separatisté zašli ještě dál. Pokud se nebude konat druhé celostátní referendum o brexitu, má podle nich následovat lokální velšské referendum o tom, zda za těchto okolností má Wales nadále zůstat součástí Británie.
Britská premiérka Theresa Mayová zatím přinejmenším oficiálně jakékoli otázky ohledně druhého referenda soustavně odmítá. Ani opoziční labouristé k němu dosud nezaujali jednoznačný postoj.
Podpora velšské nezávislosti je nyní velmi nízká, přesto se zdá, že za poslední roky mírně stoupá. Jednotlivé průzkumy se nicméně ve svých výsledcích velmi rozcházejí. Podpora velšské nezávislosti se podle nich pohybuje mezi deseti a dvaceti procenty.
Připomeňte si klíčové okamžiky brexitu na časové ose:
24. ledna 2019 |
