Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Imigrační magie po brexitu. Cizinci z EU marně čekají na jasná pravidla

  10:50aktualizováno  10:50
Imigrace byla jedním z klíčových témat, kvůli kterému se Britové rozhodli před více než rokem opustit Evropskou unii. Při vyjednávání podmínek brexitu však toto téma stojí na okraji zájmu. Cizinci z unijních zemí stále nemají jasná pravidla, jak budou žádat o povolení k pobytu. Druhá fáze jednání přitom dle expertů přinese ještě více komplikací.

Snímek z londýnské demonstrace proti imigrantů. Akci pořádala organizace The South East Alliance Against Immigration (31. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Od referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie uplynul bezmála rok a půl. Letos na sklonku března premiérka za podpory parlamentu aktivovala Článek 50 Lisabonské smlouvy. Británii začala běžet lhůta dvou let pro definitivní opuštění Unie. Odstartovalo rovněž komplikované vyjednávání o podmínkách tohoto pomyslného rozvodu.

Debatování početných týmů obou stran zatím žádné výrazné závěry nepřineslo (více o posledním kole jednání zde). Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier označil šest kol setkání za produktivní, ale neočekávaně pomalé. Státy se zatím zaměřují na finanční vyrovnání Británie a EU či situaci na hranicích s Irskem (kompletní dokumenty k vyjednávání brexitu najdete v angličtině zde).

Cesta k brexitu

Na okraj zájmu se paradoxně dostalo téma imigrace, které bylo pro velkou část Britů hlavním důvodem k brexitu, připomíná server Politico. Ukázaly to i průzkumy po hlasování. Ne náhodou se po referendu vzedmula vlna útoků proti přistěhovalcům, kterou pocítili zejména Poláci (více o útocích na přistěhovalce v Británii se dočtete zde).

Do dosavadních jednání se však imigrace dostala jen okrajově skrze opakovaná ujištění premiérky Mayové, že Británie vystoupí z jednotného trhu, zpřísní kontroly na hranicích i udělování povolení k pobytu. Opoziční labouristé naopak prosazují jemnější podobu brexitu a v krajním případě i setrvání na jednotném trhu (více o vizi brexitu podle labouristů zde).

Analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš však uvádí, že téma imigrace je pro britskou politickou scénu stále extrémně důležité. „V zásadě britská politická scéna přijímá, že otázka volného pohybu osob byla významným faktorem v referendu a že ústupky v možnosti zavedení cizineckého režimu pro nově příchozí, až se začne jednat o budoucích vztazích, Britové neučiní žádné, či jen kosmetické,“ uvedl Kruliš pro server iDNES.cz.

Dodává, že je to i jeden z důvodů, proč Britové zatím vylučují účast na jednotném trhu EU. „Nedělitelnost čtyř svobod, kterou zastává EU, jim totiž tuto možnost uzavírá,“ vysvětluje Kruliš.

Status usedlíka a komplikace pro nově příchozí

Alespoň částečnou podobu toho, jak by mohlo vypadat imigrační uspořádání po brexitu, dostali před pár měsíci cizinci ze zemí EU, kteří již v Británii žijí. Klíčové pro ně bude dosud neznámé datum, od kterého budou zavedena nová pravidla. Pravděpodobně se bude jednat o datum brexitu, ve hře je však stále možnost, že vláda zvolí dřívější termín.

Těm, kteří zde pobývali alespoň pět let před tímto datem, umožní neomezený pobyt získání takzvaného „statusu usedlíka“. To znamená, že tito občané budou moci v zemi žít a budou moci požádat o britské občanství.

Cizinci z EU, kteří do Británie přijeli před tímto datem, ale nepobývají v zemi minimálně pět let, získají status usedlíka až po uplynutí pětileté lhůty. Mezi tím musí zažádat o dočasné povolení k pobytu (vše o návrhu registrace občanů EU v Británii najdete v angličtině zde).

Irsko a hranice s Británií

Zcela samostatnou kategorií v případě pohybu přes hranice Velké Británie jsou Irové. „Dosavadní jednání o Irské hranici ukazují na to, že Britové hodlají pro irské občany ponechat stávající administrativní praxi, která v zásadě funguje již od vzniku Irské republiky a dle které mají Irové ve Spojeném království v přístupu na školy či do zaměstnání prakticky stejné postavení jako Britové," popisuje Kruliš. 

Dodává však, že nikdy v minulosti se tento režim netestoval za situace, kdy by jedna země byla v EU a druhá ne. „V roce 1973 totiž do EHS vstoupilo Irsko spolu se Spojeným královstvím najednou. Do budoucna by tak měli mít občané EU s irským pasem privilegované postavení, oproti ostatním občanům EU," dodává.

„Sporná zůstává zejména míra administrativní náročnosti pro získání nového statusu usazení osoby a zda i po vystoupení ostrovního království bude možné, aby se tyto osoby odvolávaly k ochraně svých práv k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku,“ uvádí Kruliš.

Občané EU, kteří do Británie dorazí po brexitu, budou moci zažádat o povolení k setrvání v zemi na základě budoucích imigračních opatření pro občany EU. Znění těchto pravidel je dosud nejasné a bude se formovat až v druhé fází jednání mezi Londýnem a Bruselem v příštím roce.

„Od vládních konzervativců jednoznačně zaznívá, že brexit bude znamenat konec povinnosti Británie umožnit volný pohyb osob, byť to ještě neznamená vztyčení nějaké železné opony. Jen návrat ke klasickému cizineckému režimu a podmínkám, s jakými do Spojeného království přicházejí lidé například z Mexika, Ruska nebo Japonska,“ vysvětluje Kruliš. 

Britům jde podle něj zejména o samotnou možnost tento cizinecký režim pro občany EU zavést. Výsledkem jednání s EU však mohou být rovněž určité úpravy tohoto cizineckého režimu, například dohody garantující výměny studentů v určitém rozsahu a podobně.

Už tak poměrně složitý systém zkomplikovala Mayová svým vystoupením ve Florencii na sklonku září. Premiérka uvedla, že Británie by měla dostat po brexitu možnost dvouletého přechodného období, během kterého by se adaptovala na nové podmínky (více o projevu Mayové zde). Otázkou zůstává, jak by se řešilo povolení k pobytu pro občany EU, kteří by do Británie přišli v této době.

Kruliš však uvádí, že občané EU se nemusí bát žádného absolutního uzavření hranic Velké Británie. „Občané EU budou moci do Spojeného království přijít za obdobných podmínek jako občané třetích států. Případně budou mít určité výhody a zjednodušení, které se EU podaří prosadit v rámci dalších jednání,“ vysvětluje.

Brexit bez dohod s EU?

Stále častěji se v souvislosti s vyjednáváním podmínek brexitu hovoří o možnosti, že Británie opustí Unii bez jakýchkoli dohod. Před pár dny to připustil i Barnier. „Každý by se na to měl připravit, státy i podniky - my sami se na to technicky připravujeme,“ uvedl Barnier v rozhovoru s francouzským nedělníkem Journal du Dimanche.

Ruský vliv v Británii? Lídr kampaně za brexit se scházel se špionem Moskvy

Bez příslušné dohody se Británie 29. března 2019, v den svého odchodu z EU, podle Barniera ocitne v režimu společného práva Světové obchodní organizace a EU s ní bude mít podobné vztahy jako například s Čínou.

Klíčové je aktuálně datum 14. a 15. prosince, kdy proběhne zasedání Evropské rady, na kterém by se podle původních plánů měla posunout jednání o brexitu do druhé fáze, v níž se má jednat například o nové obchodní dohodě a o právech občanů EU v Británii a Britech žijících v zemích Unie. Prosincová jednání ovšem mohou být podle Barniera odložena až na únor či březen, což by však dávalo na druhou fázi jednání relativně málo času.

Problematická druhá fáze vyjednávání

Lídr britského vyjednávacího týmu David Davis v reakci uvedl, že by bylo nerozumné očekávat od rozvodových jednání jistotu. Pokud jde ale o obchodní dohodu, stále věří, že může být vyjednána v dohodnutém časovém rámci. 

Nedávno však naznačil, že příslušnou dohodu by Británie mohla podepsat i „nanosekundu“ po brexitu (kompletní britskou vizi brexitu, kterou britská vláda představila v únoru letošního roku, najdete v angličtině zde).

O finální podobě brexitu bude hlasovat parlament, oznámil David Davis

Hladký průběh jednání se nedá očekávat ani v druhé fázi, uvádí blog Katedry politologie na univerzitě v Surrey. V první fázi totiž členské státy EU měly důvod ke spolupráci, protože bránily základní hodnoty EU. Ve fázi druhé však půjde o budoucí vztahy a prosazení zájmů jednotlivých států, které mají s Británií různé ekonomické i politické vazby. 

„Fáze dvě nebude o výhrůžkách jako dosud, ale o využití příležitostí,“ uvádí blog. Každý stát se tak bude snažit prosadit takovou podobu budoucích vztahů EU a Británie, která bude nejvýhodnější pro něj. Pro plynulost už tak drhnoucích jednání se nejedná o příliš dobrou zprávu.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Policie obnovila pátrání po lovci pokladů, potvrdila identitu utonulé ženy

Policie hledá v pražském podzemí lovce pokladů

Pražští policisté v neděli pokračují v pátrání po člověku, který se při geocachingu ztratil v soustavě kanálů...



Trump a Kim přepsali historii. Svět se změní, slíbil diktátor po schůzce

Na závěr setkání Donald Trump a Kim Čong-un podepsali společné prohlášení o...

V Singapuru proběhla historicky první schůzka prezidenta USA a vůdce KLDR. Donald Trump a Kim Čong-un si podali ruce a...

Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...

Silná bouře vyvrátila v Praze stromy, ve Zlíchovském tunelu napršela laguna

Na pražském Smíchově spadl při silné bouři strom na auta (9. června 2018).

V Česku, zejména v Praze, na severu Čech a Moravy, udeřily v sobotu odpoledne velmi silné bouřky s přívalovými dešti. V...

Další z rubriky

Makedonie v tom není sama. Které další země změnily své jméno

Premiéři Alexis Tspiras a Zoran Zaev se před podepsáním dohody o novém jménu...

Makedonie v neděli podepsala dohodu s Řeckem, na základě které mění název země na Republiku Severní Makedonie. Není...

Německá rozvědka špehovala na 2000 cílů po celém Rakousku

Německá zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BND) v Pullachu, asi 15 km...

Německá zpravodajská služba BND od 90. let minulého století sledovala a odposlouchávala téměř 2000 institucí v...

Příměří v Afghánistánu přerušil výbuch. Vyžádal si dvacet mrtvých

Spousta lidí se zúčastnila modliteb na oslavu svátku íd al-fitr v Kábulu. Kvůli...

Dvě desítky lidí dnes zahynuly při výbuchu na shromáždění zástupců radikálního hnutí Tálibán a afghánských...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz