Imigrační magie po brexitu. Cizinci z EU marně čekají na jasná pravidla

  10:50aktualizováno  10:50
Imigrace byla jedním z klíčových témat, kvůli kterému se Britové rozhodli před více než rokem opustit Evropskou unii. Při vyjednávání podmínek brexitu však toto téma stojí na okraji zájmu. Cizinci z unijních zemí stále nemají jasná pravidla, jak budou žádat o povolení k pobytu. Druhá fáze jednání přitom dle expertů přinese ještě více komplikací.

Snímek z londýnské demonstrace proti imigrantů. Akci pořádala organizace The South East Alliance Against Immigration (31. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Od referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie uplynul bezmála rok a půl. Letos na sklonku března premiérka za podpory parlamentu aktivovala Článek 50 Lisabonské smlouvy. Británii začala běžet lhůta dvou let pro definitivní opuštění Unie. Odstartovalo rovněž komplikované vyjednávání o podmínkách tohoto pomyslného rozvodu.

Debatování početných týmů obou stran zatím žádné výrazné závěry nepřineslo (více o posledním kole jednání zde). Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier označil šest kol setkání za produktivní, ale neočekávaně pomalé. Státy se zatím zaměřují na finanční vyrovnání Británie a EU či situaci na hranicích s Irskem (kompletní dokumenty k vyjednávání brexitu najdete v angličtině zde).

Cesta k brexitu

Na okraj zájmu se paradoxně dostalo téma imigrace, které bylo pro velkou část Britů hlavním důvodem k brexitu, připomíná server Politico. Ukázaly to i průzkumy po hlasování. Ne náhodou se po referendu vzedmula vlna útoků proti přistěhovalcům, kterou pocítili zejména Poláci (více o útocích na přistěhovalce v Británii se dočtete zde).

Do dosavadních jednání se však imigrace dostala jen okrajově skrze opakovaná ujištění premiérky Mayové, že Británie vystoupí z jednotného trhu, zpřísní kontroly na hranicích i udělování povolení k pobytu. Opoziční labouristé naopak prosazují jemnější podobu brexitu a v krajním případě i setrvání na jednotném trhu (více o vizi brexitu podle labouristů zde).

Analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš však uvádí, že téma imigrace je pro britskou politickou scénu stále extrémně důležité. „V zásadě britská politická scéna přijímá, že otázka volného pohybu osob byla významným faktorem v referendu a že ústupky v možnosti zavedení cizineckého režimu pro nově příchozí, až se začne jednat o budoucích vztazích, Britové neučiní žádné, či jen kosmetické,“ uvedl Kruliš pro server iDNES.cz.

Dodává, že je to i jeden z důvodů, proč Britové zatím vylučují účast na jednotném trhu EU. „Nedělitelnost čtyř svobod, kterou zastává EU, jim totiž tuto možnost uzavírá,“ vysvětluje Kruliš.

Status usedlíka a komplikace pro nově příchozí

Alespoň částečnou podobu toho, jak by mohlo vypadat imigrační uspořádání po brexitu, dostali před pár měsíci cizinci ze zemí EU, kteří již v Británii žijí. Klíčové pro ně bude dosud neznámé datum, od kterého budou zavedena nová pravidla. Pravděpodobně se bude jednat o datum brexitu, ve hře je však stále možnost, že vláda zvolí dřívější termín.

Těm, kteří zde pobývali alespoň pět let před tímto datem, umožní neomezený pobyt získání takzvaného „statusu usedlíka“. To znamená, že tito občané budou moci v zemi žít a budou moci požádat o britské občanství.

Cizinci z EU, kteří do Británie přijeli před tímto datem, ale nepobývají v zemi minimálně pět let, získají status usedlíka až po uplynutí pětileté lhůty. Mezi tím musí zažádat o dočasné povolení k pobytu (vše o návrhu registrace občanů EU v Británii najdete v angličtině zde).

Irsko a hranice s Británií

Zcela samostatnou kategorií v případě pohybu přes hranice Velké Británie jsou Irové. „Dosavadní jednání o Irské hranici ukazují na to, že Britové hodlají pro irské občany ponechat stávající administrativní praxi, která v zásadě funguje již od vzniku Irské republiky a dle které mají Irové ve Spojeném království v přístupu na školy či do zaměstnání prakticky stejné postavení jako Britové," popisuje Kruliš. 

Dodává však, že nikdy v minulosti se tento režim netestoval za situace, kdy by jedna země byla v EU a druhá ne. „V roce 1973 totiž do EHS vstoupilo Irsko spolu se Spojeným královstvím najednou. Do budoucna by tak měli mít občané EU s irským pasem privilegované postavení, oproti ostatním občanům EU," dodává.

„Sporná zůstává zejména míra administrativní náročnosti pro získání nového statusu usazení osoby a zda i po vystoupení ostrovního království bude možné, aby se tyto osoby odvolávaly k ochraně svých práv k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku,“ uvádí Kruliš.

Občané EU, kteří do Británie dorazí po brexitu, budou moci zažádat o povolení k setrvání v zemi na základě budoucích imigračních opatření pro občany EU. Znění těchto pravidel je dosud nejasné a bude se formovat až v druhé fází jednání mezi Londýnem a Bruselem v příštím roce.

„Od vládních konzervativců jednoznačně zaznívá, že brexit bude znamenat konec povinnosti Británie umožnit volný pohyb osob, byť to ještě neznamená vztyčení nějaké železné opony. Jen návrat ke klasickému cizineckému režimu a podmínkám, s jakými do Spojeného království přicházejí lidé například z Mexika, Ruska nebo Japonska,“ vysvětluje Kruliš. 

Britům jde podle něj zejména o samotnou možnost tento cizinecký režim pro občany EU zavést. Výsledkem jednání s EU však mohou být rovněž určité úpravy tohoto cizineckého režimu, například dohody garantující výměny studentů v určitém rozsahu a podobně.

Už tak poměrně složitý systém zkomplikovala Mayová svým vystoupením ve Florencii na sklonku září. Premiérka uvedla, že Británie by měla dostat po brexitu možnost dvouletého přechodného období, během kterého by se adaptovala na nové podmínky (více o projevu Mayové zde). Otázkou zůstává, jak by se řešilo povolení k pobytu pro občany EU, kteří by do Británie přišli v této době.

Kruliš však uvádí, že občané EU se nemusí bát žádného absolutního uzavření hranic Velké Británie. „Občané EU budou moci do Spojeného království přijít za obdobných podmínek jako občané třetích států. Případně budou mít určité výhody a zjednodušení, které se EU podaří prosadit v rámci dalších jednání,“ vysvětluje.

Brexit bez dohod s EU?

Stále častěji se v souvislosti s vyjednáváním podmínek brexitu hovoří o možnosti, že Británie opustí Unii bez jakýchkoli dohod. Před pár dny to připustil i Barnier. „Každý by se na to měl připravit, státy i podniky - my sami se na to technicky připravujeme,“ uvedl Barnier v rozhovoru s francouzským nedělníkem Journal du Dimanche.

Ruský vliv v Británii? Lídr kampaně za brexit se scházel se špionem Moskvy

Bez příslušné dohody se Británie 29. března 2019, v den svého odchodu z EU, podle Barniera ocitne v režimu společného práva Světové obchodní organizace a EU s ní bude mít podobné vztahy jako například s Čínou.

Klíčové je aktuálně datum 14. a 15. prosince, kdy proběhne zasedání Evropské rady, na kterém by se podle původních plánů měla posunout jednání o brexitu do druhé fáze, v níž se má jednat například o nové obchodní dohodě a o právech občanů EU v Británii a Britech žijících v zemích Unie. Prosincová jednání ovšem mohou být podle Barniera odložena až na únor či březen, což by však dávalo na druhou fázi jednání relativně málo času.

Problematická druhá fáze vyjednávání

Lídr britského vyjednávacího týmu David Davis v reakci uvedl, že by bylo nerozumné očekávat od rozvodových jednání jistotu. Pokud jde ale o obchodní dohodu, stále věří, že může být vyjednána v dohodnutém časovém rámci. 

Nedávno však naznačil, že příslušnou dohodu by Británie mohla podepsat i „nanosekundu“ po brexitu (kompletní britskou vizi brexitu, kterou britská vláda představila v únoru letošního roku, najdete v angličtině zde).

O finální podobě brexitu bude hlasovat parlament, oznámil David Davis

Hladký průběh jednání se nedá očekávat ani v druhé fázi, uvádí blog Katedry politologie na univerzitě v Surrey. V první fázi totiž členské státy EU měly důvod ke spolupráci, protože bránily základní hodnoty EU. Ve fázi druhé však půjde o budoucí vztahy a prosazení zájmů jednotlivých států, které mají s Británií různé ekonomické i politické vazby. 

„Fáze dvě nebude o výhrůžkách jako dosud, ale o využití příležitostí,“ uvádí blog. Každý stát se tak bude snažit prosadit takovou podobu budoucích vztahů EU a Británie, která bude nejvýhodnější pro něj. Pro plynulost už tak drhnoucích jednání se nejedná o příliš dobrou zprávu.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Další z rubriky

Bomba zabila v Kábulu desítky lidí, odpálil ji sebevražedný atentátník

Sebevražedný atentátník se odpálil na náboženské shromáždění v afghánské...

Sebevražedný atentátník se v úterý odpálil v afghánské metropoli Kábulu mezi účastníky shromáždění v den svátku...

Afghánec zavraždil v Německu důchodce, kterému se staral o dům a zahradu

Dům ve Wittenburgu, ve kterém dvacetiletý Afghánec zavraždil německého...

Dvacetiletý Afghánec zavraždil v německém Wittenburgu 85letého důchodce, kterému se měl starat o dům. Práci mu nabídla...

Útočník s nožem pobodal v Bruselu policistu, křičel Alláhu akbar

Před policejní stanicí v centru Bruselu pobodal muž policistu, sám byl...

V centru Bruselu pobodal v úterý brzy ráno muž policistu. Motiv jeho činu je zatím nejasný, podle místního listu La...

Najdete na iDNES.cz