Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském Doveru. Po zavedení celních kontrol zde hrozí tvorba mnohakilometrových kolon, které ovlivní nákladní i osobní dopravu. Podobné nesnáze lze čekat také na obou koncích Eurotunelu.
Reklama

Přístav v Doveru je jedním z hlavních zásobovacích center Británie. Proudí tudy zboží určené pro export i vybrané pochoutky z Evropy. Každý den místním terminálem projede na deset tisíc nákladních automobilů. Ročně tudy projde celá pětina exportovaného a importovaného britského zboží (na průjezd terminálem v Doveru se můžete podívat zde).

Menší měrou přispívá nákladní doprava skrz Eurotunel, který vybíhá z francouzského Calais a pod kanálem La Manche se vynořuje až v britském Folkestonu nedaleko Doveru.

Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plynulost dopravy však může být už zanedlouho minulostí. S odchodem Británie z Evropské unie, který by měl nastat do konce března 2019, nákladní dopravce v Doveru budou zřejmě čekat mnohem podrobnější kontroly. Klíčová je otázka takzvané celní unie, jejíž členové mezi sebou neplatí celní poplatky. Po vystoupení z Unie zavede Británie opět clo i pro členské státy EU. Na hranicích tedy přibudou celní kontroly.

Provozovatelé doverského přístavu pro agenturu Bloomberg uvedli, že případné prodloužení hraniční kontroly o pouhé dvě minuty může způsobit až 27 kilometrů dlouhé kolony na vjezdu do terminálu. Výsledkem by bylo mnohahodinové čekání a dopravní kolaps okolo Doveru. Problémem je podle úředníků také fakt, že současná jednání o brexitu váznou a nenabídla žádné konkrétní závěry.

„Jakmile nám někdo řekne, co můžeme očekávat, můžeme přijít s nějakým konkrétním plánem, jak se na situaci připravit,“ uvedl výkonný ředitel přístavu Tim Waggott. Prodloužení kontrol lze podle něj řešit. Lze najmout více zaměstnanců pro celní a hraniční kontroly či pronajmout větší pozemky okolo přístavu, které by zvládly nápor nákladních automobilů.

Varování z minulosti

Reklama

Po vylodění v přístavu v Doveru se nákladní automobily dělí do dvou kategorií. Vozy z Unie mají cestu volnou a po dálnici M20 se mohou vydat dál do Británie. Kamiony z ostatních zemí směřují na celní kontrolu, která podle statistik přístavu trvá aspoň pět minut, ale také tři čtvrtě hodiny. Po brexitu se tyto kontroly budou týkat všech vozů. Příprava na takové změny může podle provozovatelů přístavu trvat roky. Jde proto o jedno z nejdiskutovanějších témat v britském parlamentu.

V Británii roste touha po novém referendu. Posvětilo by podmínky brexitu

Přístav už nyní pracuje na hranici kapacity. S náporem automobilů pomáhá i čtyřkilometrová nárazníková zóna u přístavu. Jak by mohla situace okolo přístavu vypadat po brexitu, ukázaly nedávné protesty dopravců na francouzské straně kanálu i neposlušní migranti, kteří přidělávají práci pohraničníkům v Británii i Francii. Policie při problémech krátkodobě povolila stání čekajících kamionů přímo na dálnici. Od přístavu se opakovaně táhly mnohakilometrové kolony. Ty se pravidelně tvoří i během letních prázdnin, kdy se Britové vydávají na kontinent.

Britská vláda navíc na březen 2019, tedy pravděpodobné datum brexitu, plánuje zavedení nových technologií v doverském přístavu, což plynulosti provozu v počátcích zřejmě nepřidá. Waggott se podle svých slov už od března letošního roku pokouší od vlády získat alespoň předběžné informace, jak by mohla dohoda s EU o pohybu zboží přes hranice vypadat. Žádné odpovědi se však nedočkal.

Podobné problémy se očekávají také na obou koncích Eurotunelu. Už v létě loňského roku, kdy Francouzi zpřísnili hraniční kontroly kvůli uprchlické krizi, se na příjezdu do Folkestonu tvořily gigantické kolony, připomíná agentura Reuters. Obdobná situace by se mohla stát po brexitu standardem (jak vypadá aktuální průjezd Eurotunelem z Folkestonu, se můžete podívat zde).

Jednání o brexitu zaostávají za rozvrhem

Přípravy dopravcům i provozovatelům přístavu v Doveru neulehčuje průběh vyjednávání mezi Bruselem a Londýnem. Pět kol debat nepřineslo kýžené výsledky. Hlavním problémem je finanční vyrovnání po brexitu. Brusel trvá na tom, aby Britové před odchodem z Unie uhradili svoje finanční závazky. Hovoří se o částce šedesát až sto miliard eur (1,5 až 2,6 bilionu korun). Londýn považuje nároky za přehnané a platit zatím odmítá.

Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se na pondělní schůzce shodli, že vyjednávání by se mělo v následujících měsících urychlit. Schůzka Mayové s Junckerem se uskutečnila krátce po varování vyjednávače EU Michela Barniera, že v jednání o brexitu zatím nebylo dosaženo dostatečného pokroku.

Mayová neřekla, jak by hlasovala v novém referendu o brexitu. Opozice žasne

EU rozdělila rozhovory o brexitu s Londýnem do dvou fází – nejprve hodlá dojednat podobu samotného britského odchodu a teprve poté začít diskutovat o budoucí podobě vzájemných vztahů.

Tato široká oblast, sahající od významné otázky obchodu přes spolupráci v obraně a bezpečnosti až třeba po školství a kulturní výměnu, je pro Londýn zásadní. Britská strana proto tlačí na co nejrychlejší zahájení těchto rozhovorů, chce se také domluvit na přesné podobě zřejmě dvouletého přechodného období.

Ostatních sedmadvacet evropských zemí však hodlá tuto fázi diskusí spustit až v momentě, kdy bude dosažen „dostatečný pokrok“ ve fázi první. Ta se týká zachování práv občanů EU v Británii – a Britů v EU –, finančního vyrovnání a otázky režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Summit EU v pátek vyzve k dalšímu pokračování vyjednávání tak, aby se rozhovory mohly do druhé fáze posunout co nejdříve. Jejich stav premiéři a prezidenti hodlají opět posoudit v prosinci.

Přístav v Doveru (červeně) a Calais (modře) a město Folkestone (zeleně)

Přístav v Doveru (červeně) a Calais (modře) a město Folkestone (zeleně)

Reklama
Reklama
Reklama