Podle časopisu Spiegel získali neprávem azyl i trestané osoby a lidé podezřelí z napojení na teroristy. Vedení úřadu chce proto prověřit všechny kladně vyřízené žádosti v brémské pobočce od roku 2000. Celý proces by měl trvat tři měsíce a podílet se na něm bude podle Cordtové sedmdesát zaměstnanců Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).
V dubnu vyšlo najevo, že bývalá vedoucí pobočky migračního úřadu v Brémách v letech 2013 až 2016 udělila azyl neoprávněně nejméně 1200 žadatelům. Ve většině případů šlo podle státního zastupitelství o Kurdy, kteří se vydávali za jezídy. Kromě vedoucí policie obvinila z korupce ještě dalších pět osob včetně tlumočníka a advokátů.
V souvislosti s aférou podle Cordtové úřad do konce minulého týdne prověřil již téměř čtyři a půl tisíce žádostí o azyl vyřízených od roku 2013, z toho třicet procent v Brémách. Z těch brémských pak musel BAMF čtyřicet procent zrušit. Z rozhodnutí v jiných městech to přitom bylo v průměru jen necelých šest procent.
Podle časopisu Spiegel využili možnosti získat na brémské pobočce azyl za úplatu i lidé, které německé úřady považují za nebezpečné. Kladně vyřídil BAMF například i žádost člověka, který spáchal několik závažných trestných činů a měl za sebou pobyt ve vězení. U několika dalších žadatelů se brémská pobočka nezabývala možným napojením na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Podle Spiegelu, který hovořil s jedním z azylantů, stálo kladné vyřízení žádosti v Brémách v přepočtu 25 tisíc korun.
