Dvaatřicetiletý muž byl obviněn z terorismu a hrozí mu maximální možný trest v Norsku, tedy 21 let. Soudce však za zvlášť závažné zločiny může trestat takzvaným "opatřením" (v norštině forvaring). I zde je nejvyšší lhůta 21 let, ale pachatel se i po uplynutí trestu nemusí dostat na svobodu.
"Opatření může být pokaždé prodlouženo až o pět let, v podstatě až na doživotí," řekl norskému serveru NRK.no profesor trestního práva z univerzity v Oslu Stale Eskerland. Tímto způsobem Norové trestají zvlášť nebezpečné pachatele.
Na sociálních sítích však už sílí názory, že i takový trest je za smrt téměř sta lidí příliš mírný. Objevují se hlasy pro uzákonění trestu smrti, na Facebooku vznikají skupiny s názvy jako Trest smrti pro Anderse Breivika. Mají zatím stovky příznivců.
Breivikův trest nicméně bude nejspíš velmi přísný. "Pokud by skutečně byl odsouzen "opatřením", bylo by to v jeho případě to samé jako doživotí," dodává profesor. Zároveň očekává, že potrvá velmi dlouho, než bude pachatel obou útoků odsouzen. Podle uznávaného právníka proces může trvat i rok.
Podle spolupracovníka iDNES.cz Tronda Antonsena se opatřením trestají pachatelé velmi závažných trestných činů, pokud ohrozí životy, zdraví nebo svobodu lidí. A pokud je u nich na místě předpoklad, že své zločiny zopakují nebo že jejich pobyt na svobodě ohrozí bezpečnost.
"Příkladem je vražda nebo násilné trestné činy," řekl Antonsen. Odsouzení se navíc na svobodu dostanou nejdříve ve dvou třetinách svého trestu, dříve o podmínečné propuštění žádat nesmějí. "Jestli masový vrah nedostane opatření, tak asi nikdo," dodal Antonsen.
Nejvyšší standardní jednadvacetiletý trest se však podle NRK.no v Norsku brzo stane minulostí. Nový zákoník má stanovit až třicetiletý trest. A páteční masakr jistě vyvolá diskuse o dalším zpřísnění.
