Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brdští starostové: Radarové všimné zmizelo s Topolánkovou vládou

  17:26aktualizováno  17:28
Ze slíbených stovek milionů, které mělo od státu získat 20 "radarových" obcí, dostaly radnice za dva roky přímo jen 13,5 milionu korun. Důvodem je i ukončení práce vládní komise pro rozvoj Brdska spolu s koncem Topolánkovy vlády. Řekl to člen komise a starosta Trokavce na Rokycansku Jan Neoral.

Starosta obce Trokavec a známý odpůrce vybudování americké radarové základny v Brdech Jan Neoral a přednosta Vojenského újezdu Brdy Martin Březovský (vpravo) | foto: Daniel BeranMF DNES

"Starostům nezbývá nyní nic jiného než tlačit na ministerstvo a vládu, aby kofinancovala alespoň ty akce, které už začaly," dodal Neoral. Podle něj to jsou stavby v Rožmitálu, Strašicích, Mirošově a Spáleném Poříčí.

Vláda v září 2007 ve Spáleném Poříčí rozhodla o vzniku komise a slíbila, že do regionu přijdou peníze bez ohledu na to, zda v oblasti Američané radar postaví. Obce na pomezí Plzeňského a Středočeského kraje měly získat 1,25 miliardy korun, z toho pětinu na opravy silnic. Stejnou sumu slíbil stát obcím na schválené akce. Tři čtvrtě miliardy si měly zajistit samy z evropských, národních a krajských fondů.

Komise slíbila uhradit projekty a dofinancovat 15 procent z ceny akce.

"Obce musely požádat o nějaké dotace," řekl starosta Mirošova Vlastimil Sýkora. "Rozběhnuté akce a projekty by se měly uhradit. Co bude dál, uvidíme po volbách, ale vládní usnesení nikdo nezrušil," dodal.

Žádné peníze od komise nedostaly ani Strašice, ale ty aspoň potěšilo celkem 57 milionů od Státního fondu životního prostředí. Dostaly je na vodovod a kanalizaci a také na zateplení školy. "Potřebujeme 15 procent na kofinancování staveb, které by měly přijít ze slíbených 250 milionů Kč. Žádáme o ně na různých úrovních," uvedl starosta Jiří Hahner.

Trokavec, který dokončuje vodovod za 9,6 milionu korun, měl získat 1,46 milionu Kč. "Od počátku jsem nespoléhal na komisi a stoupl si do fronty na ministerstvo zemědělství, které nám na vodovod dalo přes 6,6 milionu korun," řekl Neoral. Dalších 600 tisíc dostala vesnice od kraje. Vodovodní řad, vrt a vodojem zkolauduje obec do konce září.

Státní podpora 15 procent z ceny akce malým vsím ale nepomůže. Například Borovnu, které chce stavět vodovod a kanalizaci za 44 milionů Kč. "Za současných podmínek do toho nemůžeme jít. Přitom letošní sucho donutilo lidi dovážet si vodu v cisternách," řekl starosta Borovna Josef Loukota.

Obec navíc dostala od státu "jen" čtvrtinu peněz na projekt, který ji stál dva miliony korun, zbytek částky urguje.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace navrhovaných stanic metra D
Praha koupila v Písnici pozemek pro metro D, postaví na něm parkoviště

Pražští radní schválili odkoupení pozemku v Písnici, který vedení metropole potřebuje pro výstavbu trasy metra D z Pankráce. Za parcelu zaplatí soukromému...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Zestátníme veřejnoprávní média, chce Okamura. Krok k totalitě, míní ČRo

Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhuje, aby byly zestátněny Český rozhlas a Česká televize. Podle něj veřejnoprávní média špatně hospodaří. Zrušit chce i...  celý článek

Pražský vrchní soud znovu projednává případ Marka Dalíka a nákup obrněnců...
Dalík musí do věznice nastoupit nejpozději 6. listopadu, oznámil soud

Lobbista Marek Dalík by měl nastoupit do vězení nejpozději 6. listopadu. Dalíka budou v tento den očekávat v pražské ruzyňské věznici, kam se musí přihlásit...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.