Asociace organizací hájících práva brazilských indiánů (APIB) podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, jehož viní z genocidy. Informovala o tom v noci na úterý agentura AFP.
Podle asociace pro práva domorodých obyvatel Brazílie, jichž žije v této největší latinskoamerické zemi na 900 000, Bolsonaro od nástupu do úřadu prezidenta v lednu 2019 vede „systematickou protiindiánskou politiku“.
Ultrapravicový brazilský prezident je i jinými nevládními organizacemi kritizován, že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými a podporuje těžbu nerostů a dřeva v Amazonii i v chráněných oblastech obývaných indiány. Bolsonarova vláda také snížila prostředky organizacím, které dohlíží na dodržování pravidel v chráněných územích Amazonie. To podle stížnosti indiánů k Mezinárodnímu trestnímu soudu vedlo „k invazi (těžařů) na jejich území, dalšímu odlesnění a rozsáhlejším požárům brazilských lesů“.
Gabon chce vydělávat na pohlcování uhlíku, ropu nahradí lesním kapitálem |
Přítomnost těžařů v chráněných oblastech obývaných indiány, které tvoří asi 13 procent brazilského území, byla podle APIB také jedním z hlavních důvodů šíření covidu-19 mezi domorodými obyvateli. Nákaza se potvrdila u více než 57 000 indiánů, z nichž 1 166 zemřelo, uvedla AFP.
Kvůli Bolsonarově postoji k pandemii covidu-19 vznikla letos v dubnu i vyšetřovací komise v horní komoře brazilského parlamentu, která má zjistit, jakou měrou prezident přispěl k tomu, že ve dvousetmilionové Brazílii v souvislosti s koronavirem zemřelo na 563 000 lidí. To je ve světovém srovnání druhý nejvyšší počet po Spojených státech.
Brazil Indigenous group sues Bolsonaro at ICC for ‘genocide’ https://t.co/B4J3EpEvyq
Bolsonaro proslul jako odpůrce protikoronavirových opatření a za jejich zavádění ostře kritizoval guvernéry brazilských států. Covid-19 zlehčoval a zpochybňoval i vakcíny proti této nemoci. Podle výpovědí několika expertů před senátní komisí jeho vláda obstrukcemi zpozdila dodávky vakcín do země.
Kvůli laxnímu přístupu k šíření koronaviru dostal ICC na Bolsonara už několik stížností a ze stejného důvodu dorazilo do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení prezidenta. Bolsonaro dostal také několik pokut za nenošení roušky na veřejnosti.
Sílící kritika Bolsonarovy vlády, která vyústila i v opakované masové demonstrace v řadě měst země, vedla podle některých analytiků k tomu, že Bolsonaro před několika týdny začal znovu veřejně kritizovat elektronický volební systém. Zemi totiž příští rok na podzim čekají prezidentské volby, v nichž by podle nynějších průzkumů Bolsonaro mohl prohrát s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva.
Kvůli nepodloženým tvrzením o nedůvěryhodnosti elektronického hlasování, které Brazílie zavedla už v roce 1996, Bolsonara od tohoto měsíce vyšetřuje nejvyšší volební soud.
31. března 2021 |
