Odlesňování deštných pralesů má za následek poškozování ekosystému.

Odlesňování deštných pralesů má za následek poškozování ekosystému. | foto: Profimedia.cz

Kácení deštných pralesů se zpomalilo, tvrdí Brazílie. Ochránci nevěří

  • 5
Brazílie vypustila do světa překvapivou zprávu. Navzdory ochráncům životního prostředí tvrdí, že zaznamenala zpomalení tempa masivního kácení deštného pralesa. Kácení se podle statistik místních úřadů snížilo oproti loňskému roku o 12 procent. Ochránci životního prostředí však varují, že odlesňování tím ani zdaleka neskončilo.

Informaci novinářům sdělila brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeirová. Podle údajů získaných mimo jiné i satelitním snímkováním, které brazilské úřady používají už od roku 1988, bylo od loňského srpna do konce letošního července vykáceno nebo vypáleno 4 848 čtverečných kilometrů deštného pralesa.

Pro srovnání – v předchozím období vymizelo o celých 1 000 kilometrů čtverečných více. Ochránci životního prostředí nejnovějším údajům příliš nevěří, připomíná agentura AP. I kdyby podle nich byla aktuální čísla pravdivá, neukazuje to na nic jiného, než jen na nárazovost těžby. Jeden rok je nižší, další pak výrazně vyšší. Bez setrvalého trendu lze o úspěchu hovořit je těžko.

OBRAZEM: Tady všude byl les. Když se amazonský ráj mění v peklo

„Celkově je tato zpráva dobrá, Brazílie v tomto pokročila. To však neznamená, že odlesňování skončilo,“ varuje Marco Lentini, koordinátor programu na záchranu amazonských deštných pralesů pod záštitou Světového fondu na ochranu přírody. To ostatně prohlásila i ministryně životního prostředí.

Brazilské úřady se mohou uklidňovat i tím, že je v ničení deštných pralesů  předstihla Indonésie, kde za dvanáct let vykáceli na 60 tisíc kilometrů čtverečních panenského deštného pralesa. Největší ztrátu pralesa zaznamenali během roku 2012, kdy palmovým plantážím, těžbě a vytváření pozemků pro farmáře muselo ustoupit 8 400 čtverečních kilometrů pralesa.

V Indonésii se přitom vyskytuje asi 10 procent všech světových rostlin a 12 procent savců. Tamní deštné pralesy jsou známé svou vysokou biodiverzitou. Žijí zde například orangutani a sumaterští tygři.Kvůli ochraně unikátní společenstev vláda v roce 2001 podepsala mezinárodní moratorium a zavázala se snížit úroveň odlesňování. Ekologičtí aktivisté však upozorňují, že trend je spíše opačný, především kvůli korupci. Za úbytkem deštných pralesů v posledních letech stojí také masivní požáry (více o kácení deštných pralesů v Indonésii se dočtete zde).

Ztráta společenstev a gigantické farmy

Proč je vůbec kácení deštných pralesů takový problém? Důvodů je celá řada. Kácením Země přichází o „továrnu na čistý vzduch“, což negativním způsobem ovlivňuje bilanci oxidu uhličitého. Tomu nepomáhá ani následné spalování velké části vytěženého dřeva. Dopad na globální oteplování je nezanedbatelný.

Kvůli kácení pralesů mají stromy menší semena, zjistili vědci v Brazílii

Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů. Všechny tyto důsledky jsou téměř nevratné, minimálně v rámci současné generace. Čas na obnovení společenstev navázaných na deštné pralesy se totiž běžně počítá v řádech stovek let.

Další otázkou je důvod, proč i přes varování ochránců přírody odlesňování stále pokračuje. Při odlesnění se totiž zužitkuje nejen vykácené dřevo, ale na nově vzniklých plochách vznikají také gigantické farmy, popřípadě plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa pak jen v Jižní a Střední Americe zmizí kvůli vybudování farem. Ty pak produkují hovězí maso, které je ve většině případů určeno pro vývoz a běžně se objevuje v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video