„Do základních a středních škol zavedeme civilní přípravu obyvatel k obraně státu jako samostatný předmět,“ stojí v programových prohlášeních.
Babišova vláda v demisi toho pro zavedení branné výchovy do škol v praxi mnoho nepodnikla. Na ministerstvu obrany má téma na starosti poradce Bohuslav Chalupa, exposlanec za ANO, mimochodem někdejší důstojník lidové armády a člen předlistopadové komunistické strany. „Je to zatím takové rozpačité. Doufám, že až bude vláda s důvěrou, přestanu slýchat, že si musím počkat,“ říká.
Zátěž, kravina. Ředitelé škol nechtějí hodiny „branné výchovy“ navíc |
Nový předmět si představuje v podstatně širším pojetí, než byla jeho socialistická verze, měl by děti vzdělávat v různých oborech bezpečnosti.
„Kromě obrany státu v něm bude například zdravověda, základy kyberbezpečnosti nebo dovednosti pro přežití v přírodě. Ani ochrana proti chemickým zbraním, což bylo branné výchově vytýkáno, by neměla chybět, bojové látky jsou ve světě používány,“ říká Chalupa.
Spíš než mandát vlády ale zavedení nového předmětu do rozvrhu brzdí neshody uvnitř hnutí. Karla Šlechtová sice mluví o zavádění branné výchovy jako o hotové věci, jenže její kolega Robert Plaga (ANO), který řídí resort školství, se hned několikrát vyjádřil v tom smyslu, že tuto výuku považuje za nevhodnou, zbytečnou a také složitou.
Pokud by se k rozvrhu ve všech třídách na základní škole přidala hodina navíc, znamenalo by to zajistit učebny, učitele či učebnice pro 46 023 tříd, což znamená například 2 092 celých učitelských úvazků.
Deváťáci propadli
Ministerstvo školství a obrany se nedohadují, jestli zdravověda, civilní obrana nebo chování v krizových situacích do školních rozvrhů patří, ale jak tam patří. Na školách se totiž už učí, a to od roku 2013 jako takzvané průřezové téma.
To znamená, že školy sice mají předepsáno, co mají naučit, nemají ale určen počet hodin. Podobně jako například mediální výchova se učí v rámci jiných předmětů, nejčastěji občanské výchovy.
Jenže se učí špatně. Školní inspekce ověřovala úroveň znalostí u deváťáků ve školním roce roce 2016/17. „Ukázalo se, že jsou daleko za očekáváním zejména v tématech, která se týkají reálných rizik,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Deváťáci si myslí, že cyklistickou helmu musí mít jen při jízdě po silnici 1. třídy, a před bleskem by se schovali pod převis.
Ministerstvu obrany se jistě nelíbilo ani to, že ze všech bezpečnostních témat se právě obraně státu školy věnují nejméně.
Běh i práce s mapou a buzolou. Do škol se vrací branné dny |
„Není účelem předmětu vzít děti na půl dne do hasičské zbrojnice. Obrana státu je odpovědností vlády, a ne blahovůlí ředitelů škol,“ uvedl Bohuslav Chalupa.
Chce shora přikázat, aby se na všech školách učilo stejně. Brzdu vidí jen v nedostatku učitelů. Proto je podle něj zavedení povinného předmětu reálné nejdříve za šest let, až vyjdou z vysokých škol noví absolventi.
Taktika přidávání látky
Ministerstvo školství by určitě raději nechalo věci tak, jak jsou, a přimělo školy, aby lépe učily. Přidat hodinu je totiž problém. Žáci na 2. stupni základky v rozvrhu mají minimálně 30 hodin týdně a na přidání jsou tu další adepti.
Pomohlo by důkladně proškrtat a vůbec se zamyslet nad tím, co má škola naučit. Ale to je pro ministerstvo školství problém. Už několik let pracuje na úpravách učiva pro základní školy a výsledek je zatím v nedohlednu.Jenže za tristní výsledky žáků v testech z bezpečnosti může i taktika neustálého přidávání látky, se kterou má školství letité zkušenosti. „Učivo je nyní tak předimenzované, neustále se k němu přidává a nic se neubírá. Nabobtnalo už tak, že ho není možné zvládnout,“ říká Andrys.
Elitní liberečtí vojáci učili školáky, jak použít protichemický oblek či masku (01/2016)
