Zařazení maření rozhodnutí soudu o výchově dětí mezi trestné činy a zpřísnění trestů za neplacení alimentů podpořil sněmovní ústavně-právní výbor. Informoval o tom jeho předseda Marek Benda (ODS).
"Jsou to věci, které jsou velmi problematické. Na jednu stranu říkáme, že je třeba platit výživné, na druhou stranu je pak třeba plnit, co soud stanovil," uvedl Benda.
Změny, které ke schválení doporučí ústavně-právní výbor, mívají velkou šanci na přijetí. Podle Bendy se ve výboru na balíku pozměňovacích návrhů k trestnímu zákoníku shodli všichni přítomní členové kromě komunistů.
Trest by mohl podle Bendy hrozit už po čtyřech měsících neplacení výživného. Nyní je to půl roku. Postihy se navíc mírně zpřísňují. Podle vládního návrhu zákoníku lidem, kteří alimenty nehradí, hrozí až dva roky vězení. Kdo se posílání peněz bude bránit úmyslně, mohl by přijít o svobodu až na tři roky.
Až pět let za mřížemi by pak mohl strávit například ten, kdo už byl za podobný čin v posledních třech letech potrestán. Až rok vězení podle předlohy hrozí těm, kteří po opakovaných rozhodnutích soudů či úřadů nerespektují dohodu o výchově dětí a neumožňují například bývalým partnerům se s nimi stýkat.
Na nemožnost vidět své potomky si stěžuje třeba skupinka otců z klubu K213. Své sdružení pojmenovali po paragrafu trestního zákona, podle něhož je neplacení alimentů nyní trestné. Členové organizace považují tento trestný čin za přežitek komunismu. Mluvčí K213 Jiří Fiala na webu uvedl, že se výživné stalo "otevřeným nástrojem feministické justice k terorizování otců".
Členové klubu tvrdí, že alimenty nehradí právě proto, že se nevídají s potomky. Někteří otcové se kvůli setkávání s dětmi obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
