Soud odebral rodičům dítě... Půlnoční bouře není jedinou obětí našeho báječného systému na podporu rodiny. Nedávno hledala zoufalá matka své čtyři děti ve školce. Nebyly tam. Odvezlo je auto rovnou do děcáku. Matce raději nikdo nic neřekl. Co kdyby protestovala...
Soudy odebírají rodičům děti. Nikoli proto, že rodiče svá pacholata týrají, nikoli proto aby jim zajistil bezpečí, nikoli proto, že jsou děti nemocné a podvyživené a celkově zanedbané. Stačí mít poněkud neobvyklejší život, potíže s penězi, a zejména se nepohodnout se sociálními pracovníky. Jde to jedna dvě: šup s dětmi do děcáku.
Šimanovský případ - odhlédneme-li od neuvěřitelného postupu státní a soudní moci - nás staví před zásadní a nelehké otázky. Jaká práva mají nad (malými) dětmi rodiče? A jaká stát? Jak důrazně může majorita vnucovat své představy o zdraví a pořádku menšině, která většinové představy neuznává? Říkáme: očkování je nutné pro zdraví dítěte a pro zdraví okolních dětí.
Otec Bouře to vidí jinak. Můžeme proto tátu-bouři zavřít? Můžeme zavřít (byť s matkou, byť do relativně vlídného kojeňáku) samu Bouři, která jediná evidentně vůbec za nic nemůže? Jsou velmi dobré důvody, proč očkujeme malé děti. Jsou dokonce docela dobré důvody, proč vyžadujeme toto očkování od všech dětí.
Neexistuje však důvod, proč má být kvůli v podstatě nijak fatálním názorům rodičů kojenec zavřený v ústavu. Žádná svéhlavá "sociální" pracovnice, žádná svéhlavá soudkyně nemá právo připravit dítě o svéhlavé rodiče.
Netvrdíme, že stát nemá právo - alespoň v některých případech požadovat očkování dětí. Je však naprosto zrůdné, odebere-li soud zdravé netýrané dítě rodičům. Buďme optimističtí: Bouři zdar!
