Konání plebiscitu vyhrotilo napětí v etnicky i nábožensky rozděleném balkánském státě. Spor mezi zástupci muslimských Bosňáků, katolických Chorvatů a pravoslavných bosenských Srbů se podle Rádia Svobodná Evropa vyostřil nejvíce od uzavření takzvané Daytonské mírové dohody. Ta v roce 1995 přinesla klid zbraní po letech bojů, při nichž zahynulo přes sto tisíc lidí.
Účast voličů přesáhla podle místních úřadů 56 procent, vyhlášení svátku podpořilo 99,81 vhozených hlasů. Obyvatelé jiné než srbské národnosti hlasování ve velké míře bojkotovali.
Vyhlášení Republiky srbskéKdyž na začátku devadesátých let prosadila většina Bosňáků a Chorvatů v bosenském parlamentu odtržení státu od Jugoslávie, bosenskosrbská reprezentace uspořádala referendum o setrvání ve federaci a na jeho základě vyhlásila 9. ledna 1992 autonomní Republiku srbského národa Bosny a Hercegoviny. Do čela autonomní správy tehdy Srbové dosadili Radovana Karadžiće, později odsouzeného mezinárodním tribunálem za válečné zločiny. |
Ústavní soud pořádání referenda zakázal s odůvodněním, že navrhovaný svátek by diskriminoval etnické menšiny v oblasti. Prezident autonomní republiky Milorad Dodik však verdikt odmítl respektovat.
Mezi kritiky hlasování vyvstaly zároveň obavy, zda se nejedná o přípravu na referendum o odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. Dodik popřel, že by odtržení bylo jeho současným programem, budoucí možnost separace ale nevyloučil. „Stane se odtržení otázkou v nadcházejících letech? Nevím. Ale předpokládám, že vzhledem k současnému vývoji se může na program dostat,“ prohlásil bosenskosrbský prezident.
Bosenská agentura FENA s odvoláním na prokuraturu napsala, že Dodikovi už bylo v souvislosti s referendem zasláno předvolání k výslechu jako podezřelému z nerespektování rozhodnutí ústavního soudu. Takové jednání je trestným činem, za který podle trestního zákona hrozí v Bosně a Hercegovině až pět let vězení.
Milorad Dodik vhazuje lístek do urny
Dodik zatím na informaci médií o předvolání k výslechu nereagoval. Jakmile mu bude předvolání doručeno, musí se na prokuraturu dostavit. Pokud to odmítne, měla by ho zadržet a předvést justiční policie. Za současné vypjaté situace si lze ale stěží představit, že by se takový postup obešel bez konfliktu.
Konání referenda přes zákaz soudu kritizovaly Evropská unie i Spojené státy americké. Hlasování nepodpořilo ani Srbsko. Jediným zastáncem referenda se stalo Rusko, jehož velvyslanec označil hlasování za projev demokracie. Dodik se ve čtvrtek setkal také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
