„Je to začátek dlouhé cesty,“ poznamenal eurokomisař Hahn s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu. Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, nynější předsednické země EU, podporují stávající členové unie vstup všech států z oblasti.
„Vítáme, že Bosna se vrátila k reformám, které jsou v integračním procesu zásadní,“ poznamenal Koenders. Právě další věrohodné pokračování reforem je podle něj klíčové k tomu, aby mohly země unie brát bosenskou přihlášku vážně.
Krvácel jsem a čekal, až umřu. Bosňák přežil Srebrenici mezi mrtvolami |
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si myslí, že Bosna a Hercegovina patří mezi země Balkánu, kterým by unie měla dát perspektivu a pomoci s jejich konsolidací. „Víte dobře, že tam je dnes více zemí, které tuto pomoc nesmírně potřebují. Migrační krize je další faktor, který může tu situaci vyhrotit,“ řekl ministr. Rolí zemí jako je Česko nebo další země z východu a centrální části EU je pomoci Balkán stabilizovat. „Proces rozšiřování je pro nás stále ve hře,“ řekl Zaorálek.
Čović při předávání přihlášky připomněl, že Slovinsko a Chorvatsko, tedy další země někdejší Jugoslávie, už v EU jsou. „Jsem si jist, že musíme udělat ještě mnoho,“ připustil. Letos podle něj Bosnu čeká složitý rok nejen v ekonomické oblasti, ale také právě při reformách. „Dalším úkolem, dodatečnou zátěží, která si vyžádá naši energii, jsou místní volby,“ poznamenal Čović.
Volby však podle něj budou také příležitostí ukázat občanům, že nynější bosenské vedení to se změnami v zemi myslí vážně.
Sarajevo o vstup do EU žádá po zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením. To je zjevné i dvě desetiletí po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy - Bosňáky (Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na sto tisíc mrtvých, přes dva miliony lidí pak vyhnal z domovů.
Bosna podepsala s EU stabilizační a asociační dohodu už v roce 2008, ale ta byla ratifikována až loni v březnu. Unie k tomu přistoupila teprve poté, co se bosenský parlament v únoru zavázal provést unií vyžadované ekonomické a politické reformy.
Pokud žádost o členství Evropská unie přijme, čekají Bosnu léta obtížných jednání. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025.
