Zdroj blízký francouzskému prezidentovi ale podle agentury Reuters řekl, že pokud Británie dohodnutou částku unii nezaplatí, nedodrží své mezinárodní závazky, což by se v důsledku rovnalo státnímu bankrotu.
„Nedodržení platební povinnosti představuje nesplnění mezinárodních závazků, které je srovnatelné s nesplacením státního dluhu, jehož důsledky jsou dobře známé,“ upozornil zdroj blízký prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Evropská unie opakovaně uvedla, že o brexitové dohodě, kterou loni vyjednala premiérka Theresa Mayová, znovu debatovat nehodlá. Britští zákonodárci tuto podobu brexitové dohody třikrát odmítli, což byl i důvod, proč Mayová nakonec rezignovala jako vůdkyně konzervativců. Ve funkci britské premiérky zůstane do doby, než bude vybrán její nástupce, což nebude dříve než poslední červencový týden.
„Vždy mně připadalo zvláštní, že bychom měli přistoupit na celou tu částku dřív, než dosáhneme konečné dohody,“ řekl Johnson. Dodal, že peníze považuje při jednání o dohodách za důležitý faktor. „Myslím, že naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson. Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.
Bude-li Johnson zvolen do čela konzervativců, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání zrušit i takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a začít se připravovat na dopady brexitu bez dohody, uvedla agentura Reuters. Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která má za cíl zabránit obnovení klasické hranice mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení.
Poslední den Mayové v čele konzervativců. Premiérkou zatím zůstává |
Británie měla z unie původně vystoupit 29. března, rozluka s EU však byla odložena právě proto, že britští poslanci neschválili dohodu o vystoupení, kterou vyjednala Mayová. Nový termín brexitu je stanoven na 31. října. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí neřízený brexit.
Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove v listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.
O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července.
Johnson se ve zmíněném dnešním rozhovoru označil za nejlepšího možného vůdce s vysvětlením, že jen on dokáže zabránit tomu, aby se k vládě dostal šéf Strany pro brexit Nigel Farage nebo předseda labouristů Jeremy Corbyn.
„Skutečně si myslím, že jen já mohu naši zemi manévrovat mezi Skyllou a Charybdou Corbyna a Farage a doplout do klidnějších vod,“ použil Johnson přirovnání z řecké mytologie.
Snížil by daně podnikatelům
Johnson chce snížit daně podnikatelům a zvýšit práh, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu. Deník The Telegrap uvedl, že Johnson by jako premiér zvýšil práh ročního příjmu, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu, a to z 50 tisíc na 80 tisíc liber (z 1,44 na 2,3 milionu korun).
Tento krok by ročně Británii vyšel na 9,6 miliardy liber a částečně by se dorovnal z peněz, které jsou v nynějším rozpočtu vyčleněné na dopad brexitu, napsal britský deník.
Vyhne se soudu
Možný budoucí premiér se vyhne soudnímu sporu ohledně tvrzení kampaně za brexit, že Británie posílá každý týden Evropské unii 350 milionů liber (asi 10,1 miliardy korun). U vrchního soudu v Londýně v pátek uspěl s odvoláním proti verdiktu, který mu nařizoval ve věci předstoupit před soud.
Post lídra Konzervativní strany láká několik politiků. Kandidátů je už sedm |
Tvrzení o 350 milionech liber bylo jedním z hlavních sloganů skupiny Vote Leave, která byla před referendem z roku 2016 oficiální kampaní tábora stoupenců brexitu. Výrok „Posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (britské státní zdravotnictví)“ figuroval zejména na červeném autobuse, v němž Johnson před plebiscitem objížděl Británii. Soudit se kvůli němu chtěla skupina kolem 29letého podnikatele Marcuse Balla. Podle něj Johnson veřejnosti lhal a dopustil se tedy zneužití pravomocí veřejného činitele.
Westminsterský soud před dvěma týdny rozhodl, že vyhoví stížnosti Ballovy iniciativy Brexit Justice a bývalého starostu Londýna předvolá. Soudkyně Margot Colemanová argumentovala, že řešení soudní cestou je v tomto případě na místě, samotné obvinění ale nijak nehodnotila.
Vrchní soud však rozhodnutí zvrátil a podle britských médií se tak Johnson soudnímu procesu vyhne. Zdůvodnění tohoto kroku poskytnou soudci vrchního soudu až později, napsala agentura Reuters. Johnsonův právník Adrian Darbishire řekl, že pokus o stíhání jeho klienta byl politicky motivovaný a stála za ním roztrpčenost iniciátorů.
29. května 2019 |
