Johnson prohlásil, že jednání spějí ke „chvíli pravdy“ a do fáze, kdy Britové začnou být bojovnější. Brexit se podle něj ať tak, či onak uskuteční a bude nezvratný. Je tu ale riziko, že to nebude ten brexit, jaký by Britové chtěli.
„Musíte se smířit se skutečností, že to taky může skončit krachem. Nechci, aby někdo během krachu panikařil. Žádnou paniku,“ prohlásil Johnson, který ale zároveň vyjádřil přesvědčení, že všechno nakonec dobře dopadne.
Británie bude mít muzeum brexitu. Zmapuje boj za nezávislost, říkají tvůrci |
Johnson se také přiznal, že stále více obdivuje Donalda Trumpa, protože věří, že jeho „šílenství“ má svou metodiku. „Představte si, kdyby brexit dělal Trump. Šel by do toho zatraceně tvrdě. Všechno by se rozpadlo, nastal by všude chaos. Všichni by si mysleli, že se zbláznil. Jenže ono by to někam mohlo vést,“ zdůraznil ministr na večeři se skalními podporovateli brexitu z řad vládních konzervativců.
Johnson také obvinil vyjednavače Evropské unie, že jednají tvrdě jen proto, aby odradili další potenciální odpadlíky od snahy Unii opustit. Zlehčil také problém otevřené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, který komplikuje jednání o tom, zda Británie zůstane či nezůstane členem celní unie. Rostoucí počet členů obou komor britského parlamentu si myslí, že ji Británie opustit nebude moci.
Uvnitř britské vlády panuje silné napětí mezi stoupenci „tvrdého“ a „měkkého“ brexitu. Britský ministr financí Philip Hammond během návštěvy Berlína řekl, že upřednostňuje raději ovzduší spolupráce než konfrontační přístup při vyjednávání o brexitu. Dodal, že mu to velí dlouholetá zkušenost vyjednávání s Němci, Brity a Italy.
„Moje zkušenost byla taková, že přístup založený na spolupráci je obecně produktivnější než přístup konfrontační,“ uvedl. Zároveň poznamenal, že by radil svým kolegům, aby takto přistupovali k evropským partnerům, pokud skutečně chtějí dobrou dohodu o brexitu.
„Hledání vzájemně prospěšného výsledku je jedinou cestou vpřed, to je pevný záměr naší vlády. Theresa Mayová, předsedkyně vlády, to řekla velmi jasně,“ dodal Hammond.
Británie jako zálohu navrhuje dočasné řešení hranice s Irskem
Británie ve čtvrtek navrhla po svém odchodu z Evropské unie ponechat případné záložní řešení budoucího pohraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou nejdéle do prosince 2021, kdy by měla být hotová trvalá dohoda.
Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier v pátek uvedl, že se mu návrh zdá nejasný. „Dovolte mi, abych řekl velmi jasně, že co je určeno pro území o velikosti Severního Irska, nemusí být nutně uskutečnitelné pro celé Spojené království,“ uvedl Barnier.
Záložní plán má zabránit, aby po odchodu Británie z Evropské unie na konci března 2019 vznikla mezi Severním Irskem, které je součástí Spojeného království, a Irskou republikou takzvaná tvrdá hranice s celními kontrolami. Brusel považuje za jednu ze svých priorit uzavření hranic předejít.
Dosavadní záložní scénář počítal se zahrnutím Severního Irska do společné regulatorní oblasti. To by znamenalo, že pokud by se žádné oboustranně přijatelné řešení pro Unii a Británii nenašlo, Severní Irsko by prakticky zůstalo v celní unii s členskými státy. Nově Londýn upřednostňuje, aby v případě aktivace pojistky platil nouzový plán na celé Spojené království a ne jen na Severní Irsko.
Britský ministr pro brexit David Davis původní plán kritizoval s tím, že dočasné řešení by mohlo trvat neurčitě dlouho. Požadoval proto stanovení lhůt. Média spekulovala, že by kvůli tomuto sporu mohl Davis rezignovat, což by pro premiérku Theresu Mayovou byla značná komplikace při řízení brexitu.
Zatímco Davis usiloval o časové vymezení pojistného plánu, irský premiér Varadkar uvedl, že s omezenou platností jeho země nemůže souhlasit. „Zásada, která je v existujícím záložním plánu, který podpořilo dvacet sedm unijních zemí, platnost určuje přinejmenším do té doby, než bude existovat alternativa,“ řekl Varadkar. Dodal, že pojistka musí fungovat za každé situace, aby se předešlo pevné hranici, což je jedna z podmínek, o které se následně Barnier zmínil.
Barnier: Nenecháme se dojmout
Británie má opustit EU na konci března příštího roku, ale do října musí být vyjednána dohoda o jejím odchodu, aby ji parlamenty v členských zemích unie stihly ratifikovat. Obě strany se také shodly na myšlence přechodného období až do konce roku 2020, aby byl čas dojednat dohodu o volném obchodu.
Barnier v pátek připustil, že k dosažení dohody o brexitu bude ještě třeba hodně práce. „Nenecháme se dojmout, nenechám se dojmout touto ‚hrou na svalování odpovědnosti‘,“ řekl Barnier novinářům s tím, že „někteří lidé“ v Británii se snaží přenést na unii odpovědnost za následky brexitu.
„Nastal čas rozhodnout a vybrat si. Zbývá méně než deset měsíců do odchodu Británie z EU, který si Británie přála,“ upozornil unijní vyjednávač. V britských návrzích vidí „žádost zachovat dosavadní stav“, což se mu zdá „dosti paradoxní“ vzhledem k tomu, že to byla Británie, která se sama rozhodla z EU odejít. „Zdá se, že Británie si chce zachovat všechny výhody současného uspořádání i po odchodu z našeho regulačního rámce, našeho rámce kontroly a realizace,“ dodal.
Hluboké a široké partnerství s EU. Mayová představila svou vizi brexitu (03/2018)
