Ukrajinský úřadující prezident Oleksandr Turčynov odpoledne informoval, že při bojích u města Volnovacha zahynulo třináct vojáků, dalších třicet utrpělo zranění. Reportéři agentury AP popsali, že viděli jedenáct mrtvých těl, tři spálené obrněné transportéry a další ohořelá vojenská vozidla po útoku rebelů. Svědci hovořili o třech desítkách raněných.
Vojáci podle ukrajinských médií padli do pasti. "Teroristé použili obvyklou taktiku: jeden z mostů zablokovali provokatéři v civilu a za jejich zády spustili útočníci palbu na ukrajinské vojáky," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo obrany.
Kyjev chce OSN předložit důkazy proti RuskuUkrajinský premiér Jaceňuk požádal o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Informovalo o tom Rádio svobodná Evropa. Stalo se tak poté, co několik ukrajinských vojáků přišlo při posledních střetech se separatisty o život. Jaceňuk novinářům ve čtvrtek řekl, že Kyjev chce přednést důkazy o tom, že Rusko se snaží konflikt ještě více vyostřit a zmařit nadcházející prezidentské volby, které se konají již v neděli. Ruská diplomacie se také obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby prošetřila tragickou smrt padesátky proruských aktivistů v Oděse (více o tom zde). K podobným rusko-ukrajinským diplomatickým potyčkám na půdě RB OSN došlo již několikrát, aniž by však vedly k nějakým výsledkům. |
Další voják zahynul a dva utrpěli zranění při útoku povstalců na přesouvající se vojenskou jednotku u města Rubižne v Luhanské oblasti.
List Ukrajinska pravda na svém webu s odvoláním na policejní mluvčí napsal, že v Luhanské oblasti se válčí i u města Lisičansk, kde vyletěl do povětří most přes řeku Severní Doněc. Vládní strana zde hlásí čtyři raněné, povstalci deset.
Vůdci rebelů předpokládají, že protivník se pokouší ovládnout co největší část povstaleckého území ještě před nedělními prezidentskými volbami, aby se i zde mohlo odehrát hlasování.
Turčynov ve středu ohlásil začátek závěrečné fáze operace proti povstalcům na východě země a avizoval, že v nejbližší době armáda a Národní garda zbaví "teroristů" města v Doněcké a Luhanské oblasti tak, aby se mohlo uskutečnit první kolo prezidentských voleb.
Ruské ministerstvo zahraničí o den později obvinilo vládu v Kyjevě, že neprovádí opatření zaměřená na ukončení stávající krize a místo toho své ozbrojené akce na východě ještě zintezivňuje. "Kyjev nezastavil, ale naopak zintenzivnil trestnou činnost proti vlastním lidem a bombarduje města na východě Ukrajiny," prohlásil podle Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukaševič.
Předáci "Luhanské lidové republiky" podle agentury ITAR-TASS ve čtvrtek vyhlásili "válečný stav" a "všeobecnou mobilizaci" všech mužů ve věku od 18 do 45 let.
Vůdce povstalecké republiky Valerij Bolotov požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o zásah ruských jednotek kvůli "agresi ukrajinských vojsk", ohrožující životy civilistů, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Bolotov doufá, že ruští vojáci zasáhnou dříve, než v oblasti dojde k "humanitární katastrofě".
Televizi Espreso Bolotov rovněž prozradil, že separatisté chtějí v sobotu na sjezdu v Doněcku založit "Svaz nezávislých republik". Do projektu se prý zapojí separatisté v Doněcké a Luhanské oblasti a rovněž zástupci z Charkova a Záporoží. Bolotov naznačil, že nový politický útvar má být zárodkem "Nového Ruska", jak východ Ukrajiny v jednom ze svých projevů označil ruský prezident Putin.
Stahují se Rusové od hranic?
Zároveň se objevily náznaky, že Rusové se po několika týdnech slibů možná stahují od urkajinských hranic. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že od hranic s Ukrajinou v posledních hodinách odjelo dvacet vlaků s bojovou technikou a odletělo 15 nákladních letadel Il-76 s ruskými vojáky na palubě.
"Stahování jednotek pokračuje," vzkázalo ministerstvo obrany. Další jednotky se přesouvají na vojenská letiště, anebo k nádražím, kde se technika nakládá na železniční vagóny. Podle dohadů NATO se ruských manévrů u hranic pohybovalo asi 40 tisíc vojáků.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen uvedl, že omezení aktivit ruských vojsk u ukrajinských hranic může naznačovat, že část těchto sil se připravuje ke stažení. Politický šéf NATO podle agentury Reuters položil důraz na sloveso "může".
Ruský prezident Vladimir Putin na počátku týdně vydal rozkaz ke stažení sil do stálých posádek. Podle jeho vyjádření proto, aby se vyhnul obviněním z ovlivňování prezidentských voleb na Ukrajině, jejichž první kolo se má konat 25. května, a také v reakci na první kontakty mezi režimem v Kyjevě a jeho odpůrci na východě země.
Ministerstvo obrany již dříve avizovalo, že návrat sil do stálých posádek skončí k 1. červnu. Bere se prý zřetel i na to, aby se předešlo přetížení silnic, které začínají pociťovat první nápor dovolených.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil ruská prohlášení o stahování vojsk od hranic s Ukrajinou za zklamání, protože přes hranice i tak "pronikají ozbrojení teroristé, vycvičení na ruském území".
Rusko nicméně ve středu zahájilo další cvičení, tentokrát velké letecké manévry s účastí desítek stíhacích a bombardovacích letounů. Cvičení Moskva označuje za "leteckou soutěž", které se prý Ukrajina nemusí nijak obávat. Skončit má den po prvním kole ukrajinských voleb.
Předčasné hlasování o nové hlavě státu se na Ukrajině uskuteční už tuto neděli, ale podle mínění většiny komentátorů je provedení voleb v regionech ovládaných povstalci nereálné. V Doněcké oblasti se například podle středečních zpráv ústřední volební komise podařilo rozeslat jen 17 procent hlasovacích lístků, v sousední Luhanské asi třetinu. Velkou část volebních místností okupují ozbrojení povstalci.
