Proruští separatisté uspořádali v Luhansku přehlídku. (14. září 2014)

Proruští separatisté uspořádali v Luhansku přehlídku. (14. září 2014) | foto: AP

Ukrajinský parlament schválil zvláštní status pro povstalecké oblasti

  • 1207
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvláštním správním režimu povstaleckých oblastí a amnestii pro členy vzbouřeneckých oddílů. Podmínkou amnestie je složení zbraní a propuštění zajatců. Ukrajinští poslanci ratifikovali také asociační smlouvu s EU. V Doněcku nadále pokračují boje.

O zákonech poslanci debatovali na neveřejném zasedání. Informovala o tom agentura Interfax.

Základem nového režimu v zónách ovládaných povstalci, který potrvá tři roky, mají být nové komunální volby, které by se měly konat 7. prosince. Zvolení zákonodárci nesmějí být ze svých funkcí uvolněni a budou moci využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž je i vytváření dobrovolnických lidových milicí. V čtyřistapadesátičlenné sněmovně se pro zákon vyslovilo 277 poslanců. Proti byli mimo jiné všichni poslanci nacionalistické strany Svoboda.

Zákon povoluje využívání ruštiny „a jakýchkoli jiných jazyků“ v oblastech kontrolovaných separatisty a dává jim právo navazovat těsné hospodářské a kulturní vztahy se sousedními ruskými oblastmi. Tyto vztahy bude ovšem regulovat stávající ukrajinské zákonodárství.

Krize na Ukrajině

Zákon o amnestii schválil parlament 287 hlasy při 226 potřebných. Podle textu zákona nebude upuštěno od potrestání v případě, že stíhaná osoba se dopustila úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění, rabování, znesvěcení pomníků a některých dalších trestných činů. Podmínkou amnestie je navíc složení zbraní, vyklizení okupovaných budov a propuštění zajatců. Amnestie se vztahuje na období od února letošního roku.

Navrhovaný rozsah amnestie už před jejím schválením odmítl premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že „zločince s krví na rukou amnestovat nelze“.

Povstalci hodnotí přijaté zákony smířlivě. Povstalecký "vicepremiér" Andrej Purgin v rozhovoru s ruskými novináři nevyloučil, že "některé body zákona o zvláštním statusu Donbasu mohou být schváleny a pomohou soužití s Ukrajinou".

S opatrnou podporou se nový správní režim setkal i v sousední Luhanské oblasti. "Přijetí zákona o zvláštním statusu Donbasu je krok správným směrem, hovořit o konkrétní analýze je ale příliš brzy," řekl ruským médiím šéf luhanského "Nejvyššího sovětu" Alexej Karjakin. Zvlášť ocenil možnost vytváření lidových milicí, což podle něj "legalizuje dobrovolnické jednotky, které už nikdo nebude označovat za teroristy".

Schůzi parlamentu provázely demonstrace

Dalším bodem úterního jednání parlamentu byla ratifikace asociační smlouvy s Evropskou unií. Ve čtyřistapadesátičlenné sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců. Ratifikace asociační smlouvy se symbolicky uskutečnila ve stejném čase, jako obdobný akt v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Prezident Porošenko označil asociační smlouvu za projev evropské solidarity. "Ukrajina nastupuje cestu pokroku," prohlásil v emotivním projevu před hlasováním prezident, který ratifikační listinu přímo v sále sněmovny podepsal. Poslanci přivítali dnešní ratifikaci povstáním, bouřlivým potleskem a zpěvem ukrajinské hymny.

Podle ukrajinských médií si prezident a vláda mohou ve svém politickém programu odškrtnout strategickou položku, která loni v listopadu vyvolala politické bouře v zemi a způsobila pád proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten loni na poslední chvíli odmítl smlouvu o přidružení podepsat.

Asociační smlouva i po převratu prošla složitou cestou, když její politická část byla podepsána koncem letošního března, zatímco ekonomická část až v červnu po mimořádných prezidentských volbách.

Povstalci hlásí konec příměří

Separatisté na východě Ukrajiny už před jednáním ohlásili, že nedávno dohodnuté příměří je podle nich u konce. Podle ukrajinského armádního analytika Dmytra Tymčuka během noci na úterý probíhalo ostřelování doněckého letiště. Podle něj se na něm podílely i ruské jednotky.

Koncentrace ruských vojsk se zvyšuje v okolí měst Lysyčansk a Debalcevo, na celém východě prý aktivizují činnost ruské diverzní a výzvědné skupiny. Přes hranice stále směřují na Ukrajinu kolony ruské bojové techniky, napsal Tymčuk na Facebooku.

Boje v okolí Doněcku potvrdilo i velení povstalců. „Příměří skončilo, bojuje se po celém Novorusku,“ napsala v úterý v přehledu situace na frontě povstalecká agentura Novorossija. Přestřelky podle ní pokračují nejen v Doněcku, ale i ve městech Debalcevo, Jasynuvata, Horlivka a Makijivka.

Ruská policie zacílila na krymské Tatary

Ruská policie mezi tím v úterý dopoledne provedla razii v sídle neoficiálního parlamentu krymských Tatarů v Simferopolu a pronikla do redakce tatarského ústředního tiskového orgánu Avdet. Oznámil to nejvyšší duchovní představitel ukrajinských muslimů Said Ismajlov a zprávu potvrdila ruská agentura TASS. Ruské ministerstvo vnitra k akci neposkytlo novinářům žádné vysvětlení.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň oznámil, že Rusko zvýší na Krymu stavy svých vojsk. "Vojenskopolitická situace na jihozápadním strategickém směru se od počátku letošního roku podstatně změnila," řekl Šojgu.

Po březnovém "začlenění Krymu do Ruské federace" se zostřila situace na východě Ukrajiny, zvýšila se i zahraniční vojenská přítomnost v bezprostřední blízkosti ruských hranic, konstatoval Šojgu. Úkolem ministerstva je teď podle něj realizovat plán na zvýšení bezpečnosti státu v oblasti Krymu do roku 2020.

Rusko v krymském přístavu Sevastopol už dlouhá desetiletí udržuje námořní základnu, která je sídlem jeho černomořské flotily.

V Doněcku pokračovaly boje navzdory příměří už včera:

15. září 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video