A nejdražší jsou armádní mise do zemí, kde se kvůli atentátům z 11. září válčí. Jen za vyslání polní nemocnice do Afghánistánu a Iráku či expedici protichemického praporu v Kuvajtu zaplatila armáda několik miliard.
Další stovky milionů stála speciální nemocnice ve východočeském Těchoníně, která se specializuje na smrtelně nebezpečné choroby, jimiž teroristé vyhrožují. Rozsáhlou proměnou prošly i České aerolinie.
"Jen v přímých nákladech nás to stálo desítky milionů," říká mluvčí aerolinek Dan Plovajko. Některých změn si cestující všimnou na první pohled - před vstupem do letadla projdou zevrubnou kontrolou dokladů i zavazadel, aby se na palubu nedostaly ani nůžtičky na nehty.
Na trasách do rizikových zemí létají mezi lidmi speciálně vycvičení policisté v civilu. Zásahy se dotkly i konstrukce letounů. Pilotní kabiny mají silnější dveře, aby se do nich nedostali teroristé.
Zostřený režim mají kvůli hrozbě terorismu i další podniky. Jaderná elektrárna v Temelíně zpřísnila kontroly lidí, kteří do ní vstupují, a na několik měsíců návštěvy omezila. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře to stálo několik set tisíc korun.
Účet po útocích 11. září 2001 jde do miliard
Až vzdušné údery Al-Kajdy na New York a Washington definitivně rozhodly o tom, že republika si koupí nadzvuková letadla.
Jsou to bezkonkurenčně největší výdaje, k nimž teroristé Česko přiměli. Cena čtyřiadvaceti nových stíhaček se blíží sto miliardám korun.
Vláda bez nadzvukových strojů odmítla zůstat. Jedině jejich piloti jsou totiž podle náměstka ministra obrany Jana Váni schopni dostihnout dopravní letoun a rozpoznat, zda ho řídí teroristé - tak jako 11. září 2001.
Policisté mění výcvik
Protiteroristická opatření nejsou laciná ani pro policii. "Náklady nevyčíslujeme. Jsme povinni chránit občany před podobnými riziky," připomíná mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.
Nemalé sumy nicméně pohltí již příplatky na přesčasy policistů střežících Rádio Svobodná Evropa či židovské památky. Nákladné bylo i zvláštní středisko, jež bez přestávky monitoruje bezpečnostní situaci v zemi.
"Peněz máme stejně jako dříve, ale výcvik se změnil - to je fakt," říká ředitel protiteroristické jednotky Libor Lochman. Jeho muži nyní trénují akce proti teroristům uvnitř letadla či osvobození obsazeného velvyslanectví. Mnohem častěji se Lochman vidí i se šéfy protiteroristických jednotek zemí NATO.
Hrozbou je i bioterorismus
Jen boj proti bioterorismu přišel stát od 11. září 2001 na 250 milionů korun. "Přijali jsme konkrétní kroky, abychom se uměli vypořádat s nákazou antraxu nebo virem pravých neštovic," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Mario Böhme. Tvrdí, že zdravotnictví je na bioterorismus připraveno daleko lépe než před dvěma lety.
Další desítky milionů spolknou rekonstrukce nemocnic, které musí být připraveny přijmout pacienty nakažené smrtelnými nákazami.
Takové nemocnice nebo oddělení musí mít například speciální konstrukci či vzduchotechniku, aby se z nich viry nebo bakterie nemohly dále šířit. Podobné speciální centrum v Těchoníně ve východočeském kraji přišlo armádu na několik set milionů korun.
Místo tanků laboratoře
Teroristické údery na USA vyvolaly sice podle náměstka ministra obrany Váni vír stamilionů v pokladnách resortů, ale například v armádě přispěly k radikálnějším přeměnám než stratégové zamýšleli. "Tanky potřebujeme, ale komanda teroristů s nimi honit nejde," vysvětluje náměstek podstatu změn v armádě.
Za ušetřené peníze se například nakoupilo vybavení pro zdravotníky či protichemické jednotky, jež odborníci už léta žádali.
