Boj proti terorismu omezí práva lidí

  • 72
Necháme tajné služby dívat se do našich bankovních kont a dovolíme jim poslouchat ve větší míře, co si povídáme v telefonech? To je dilema, které se bude řešit i ve sněmovně. Větší průlom do práv člověka chce ministerstvo vnitra. Žádá větší pravomoci pro tajné služby v boji proti terorismu.

Ministr František Bublan chce, aby tajné služby měly větší možnosti, jak bojovat proti teroristům. Jeho návrhy však vzbuzují rozpaky.

Bezpečnostní informační službě věří podle v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM jen třicet procent Čechů. Ve stejný den oznámil ministr Bublan, který v těchto "slaví" 100 dní ve funkci, že chce prosadit, aby kontrarozvědka získala mnohem větší pravomoci.

Měly by jí údajně pomoci v boji proti proti teroristům. "Tajné služby musí mít možnost postupovat v některých případech, kdy je podezření z teroristického útoku, mnohem rychleji, než povolují současné zákony," řekl v úterý Bublan.

Odposlechy bez soudce
Ministerstvo vnitra si nechalo zpracovat analýzu, jaké možnosti mají pro boj s teroristy západoevropské tajné služby. O dokumentu v úterý informoval deník Právo. Analýza počítá s tím, že stejné podmínky by měla dostat i tuzemská kontrarozvědka.

Vnitro chce tajné službě především usnadnit používání telefonních odposlechů. V současné době je povoluje pouze soudce. V budoucnu by to mohlo být jiné. Tajné služby by totiž mohly o povolení k odposlechu požádat až dodatečně. Vnitro také navrhuje, aby se kontrarozvědka jednoduše dostávala k informacím o majiteli konkrétního telefonu či se přesně dozvěděla, kde se zrovna nachází.

"Může nastat případ, kdy nám v noci zavolá partnerská zpravodajská služba třeba z Francie, že zadrželi nějakého teroristu a že v jeho diáři našli dvě telefonní čísla z Česka. Současně  nám předají informace o tom, že ráno má dojít v Praze k nějakému teroristickému útoku," řekl mluvčí BIS Jan Šubrt. "My potřebujeme okamžitě zjistit, komu ta čísla patří, a zatím to nemůžeme rychle udělat. Musíme požádat o souhlas soudce," dodal.

Právě možnost, že by tajné služby mohly odposlouchávat i získávat určité informace bez souhlasu soudců, však budí rozpaky. Kategoricky proti je ministerstvo spravedlnosti. "Chápeme, proč vnitro něco podobného navrhuje. Je to ale příliš vysoké riziko, že odposlechem bez předchozího posouzení soudcem bude narušena svoboda konkrétního člověka," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun.

"Jestli přijde kontrarozvědce současná praxe povolování odposlechů pomalá, jsme schopni zařídit, aby jim byli vybraní soudci k dispozici po celý den," dodal Dimun.

Bude i větší kontrola?
"S určitým rozšířením pravomocí bych souhlasil. Zároveň se musí zvýšit kontrola, aby je nebylo možné lehce zneužít," uvedl předseda sněmovní komise pro dohled nad nasazováním odposlechů Jiří Bílý (ODS).

"Dovedu si představit i zpětné povolování odposlechů. Zároveň by se  o tom měla dozvědět i komise BIS, která by posuzovala, zda odposlech splňuje podmínky protiteroristického boje," dodal.

Ministr Bublan tvrdí, že se postará, aby odposlechy nemohl nikdo zneužít. "Jsou to zatím jenom návrhy. Konkrétní změny chceme připravit až poté, co dokončíme novelu zákona o kontrole zpravodajských služeb. Díky ní půjde  jejich činnost lépe sledovat," uvedl Bublan.

Ministerstvo také žádá, aby existovala možnost vyřadit na krátkou dobu z provozu telefonní síť, protože teroristé vyhazují do povětří budovy právě pomocí telefonů.

Registr bankovních účtů
Ministerstvo počítá i s tím, že v Česku vznikne registr bankovních účtů, díky němuž půjde snadno získat informace o podezřelých finančních převodech. Ministerstvo nechalo zpracovat k navrhovaným pravomocím analýzu. Ve středu ji projedná vláda.

Bublan řekl, že se návrhy zapracují buď do stávajících zákonů, nebo může vzniknout zvláštní protiteroristický zákon. "Rozšíření pravomocí doporučuje Evropská unie v boji proti teroristům. Není to nějaká naše specialita," řekl ministr. Návrhy však vyvolávají rozporuplné reakce. Proti je ministerstvo spravedlnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video