Roku 1928 napsal jedenadvacetiletý kadet britské letecké školy Frank Whittle stať jménem Budoucí vývoj letecké konstrukce, ve které se zabývá jinými než vrtulovými způsoby pohonu letadel. Největší naděje vkládal do proudového motoru. Zaujal ho natolik, že na něj po dvou letech podal patentovou přihlášku. Po dalších dvou letech je patent přijat. Whittle zakládá firmu Power Jets Ltd. a na jaře roku 1937 už na brzdě spouští první proudový motor na světě. Whittle ovšem nebyl sám. Nejtěsněji za ním se držel Němec Hans-Joachim Pabst von Ohain, který pod patronací slavného konstruktéra vojenských letadel Ernesta Heinkela spustil - zatím rovněž pouze »na stole« svůj motor ještě téhož roku. Pak se však cesty obou dílen v principu rozcházejí. Zatímco perfekcionalista Whittle se pustil do vývoje silnějšího motoru, schopného pohánět běžný letoun, u Heinkelů na to šli z opačného konce: již vyzkoušenému motoru »ušili na míru« malý speciální letoun He 178. Ten pak - pilotovaný kapitánem letectva Erichem Warsitzem - dne
27. srpna 1939 v Marienehe jako první »tryskáč« na světě vzlétl. Když roku 1941 zalétávali svůj první tryskáč Britové, Němci už měli dvoumotorový.
V srpnu 1949 se v britské Cambridgi konal vůbec první mezinárodní biochemický kongres. Zúčastnilo se ho 1700 vědců ze 42 zemí, z toho čtyři z Československa. Největším hitem kongresu byl vitamin B12; britský biochemik Frederick Sanger tam také podal první zprávy o struktuře inzulinu (za což dostal svoji první Nobelovu cenu).
Více než půl století po prvním válečném nasazení balonu (tehdy pouze špionážním) dochází 22. srpna 1849 i na bombardování z balonu; rakouská armáda vypouští několik montgolfiér, které, hnány příznivým větrem, shazují na Benátky zápalné pumy. Shodou okolností rovněž na srpen připadá výročí prvního bombardování z letounu. Uskutečnil jej roku 1914 Němec Hermann Dressler a bylo namířeno na Paříž.
Už čtyři dny je slyšet od vrcholu Vesuvu rachot, až se 24. srpna roku 79 klidným a jasným jitrem rozlehl obrovský výbuch. Vrcholek sopky se rozletěl a k nebi vyrazil sloup ohně a dýmu. Starořímské město Pompeje zmizelo v popelu, sousední Herculaneum zase v lávě. Rozvaliny obou měst byly náhlým příkrovem de facto konzervovány, takže při odkrývání (od 18. století) poskytly nesmírně cenné archeologické nálezy. Roku 1943 byly odkryté zbytky Pompejí omylem rozbombardovány spojeneckými letadly.
Patentové jednání začalo seskokem ze střechy mrakodrapu. Následuje seskok z letadla ve výšce 600 metrů a za pouhé tři týdny, 25. srpna 1914, už je tu patent! Vynálezce zlepšeného padáku Štefan Banič, zedník od Trnavy, na svém vynálezu nezbohatne, ač ho bude za 1. světové války americká armáda používat. Nabídku, aby se do Ameriky přistěhoval i s rodinou, Banič odmítá; naopak, po vzniku Československa se vrací natrvalo domů, kde zapomenut umírá.
Chemických prvků je od 26. srpna 1964 již 104. Ten poslední (v množství asi 150 atomů) připravili vědci Spojeného ústavu jaderných výzkumů v sovětské Dubně ostřelováním plutonia neonem na tehdy největším urychlovači světa. Chemické vlastnosti nového prvku s názvem kurčatovium mimo jiné dokazují, že periodicita chemických vlastností prvků pokračuje i v oblasti supertěžkých, umělých prvků.
27. srpna 1939 v Marienehe jako první »tryskáč« na světě vzlétl. Když roku 1941 zalétávali svůj první tryskáč Britové, Němci už měli dvoumotorový.
V srpnu 1949 se v britské Cambridgi konal vůbec první mezinárodní biochemický kongres. Zúčastnilo se ho 1700 vědců ze 42 zemí, z toho čtyři z Československa. Největším hitem kongresu byl vitamin B12; britský biochemik Frederick Sanger tam také podal první zprávy o struktuře inzulinu (za což dostal svoji první Nobelovu cenu).
Více než půl století po prvním válečném nasazení balonu (tehdy pouze špionážním) dochází 22. srpna 1849 i na bombardování z balonu; rakouská armáda vypouští několik montgolfiér, které, hnány příznivým větrem, shazují na Benátky zápalné pumy. Shodou okolností rovněž na srpen připadá výročí prvního bombardování z letounu. Uskutečnil jej roku 1914 Němec Hermann Dressler a bylo namířeno na Paříž.
Už čtyři dny je slyšet od vrcholu Vesuvu rachot, až se 24. srpna roku 79 klidným a jasným jitrem rozlehl obrovský výbuch. Vrcholek sopky se rozletěl a k nebi vyrazil sloup ohně a dýmu. Starořímské město Pompeje zmizelo v popelu, sousední Herculaneum zase v lávě. Rozvaliny obou měst byly náhlým příkrovem de facto konzervovány, takže při odkrývání (od 18. století) poskytly nesmírně cenné archeologické nálezy. Roku 1943 byly odkryté zbytky Pompejí omylem rozbombardovány spojeneckými letadly.
Patentové jednání začalo seskokem ze střechy mrakodrapu. Následuje seskok z letadla ve výšce 600 metrů a za pouhé tři týdny, 25. srpna 1914, už je tu patent! Vynálezce zlepšeného padáku Štefan Banič, zedník od Trnavy, na svém vynálezu nezbohatne, ač ho bude za 1. světové války americká armáda používat. Nabídku, aby se do Ameriky přistěhoval i s rodinou, Banič odmítá; naopak, po vzniku Československa se vrací natrvalo domů, kde zapomenut umírá.
Chemických prvků je od 26. srpna 1964 již 104. Ten poslední (v množství asi 150 atomů) připravili vědci Spojeného ústavu jaderných výzkumů v sovětské Dubně ostřelováním plutonia neonem na tehdy největším urychlovači světa. Chemické vlastnosti nového prvku s názvem kurčatovium mimo jiné dokazují, že periodicita chemických vlastností prvků pokračuje i v oblasti supertěžkých, umělých prvků.
