PŘÍLOHA iDNES
Klaus rok prezidentem
ohlédnutí * fotografie
diskuse * vysvědčení
Před referendem sice říkal Čechům, že členství v unii je jediná možná alternativa, vždy pak následovala záplava argumentů, proč je třeba být na pozoru a čeho se bát.
"Víme, že ještě řadu let po našem vstupu pro nás nebude bilance nákladů a přínosů příznivá. Přesto vstup do EU našim spoluobčanům doporučujeme," prohlásil v dubnu v Berlíně.
Jakmile bylo po referendu, Klausův útok proti podle jeho názoru nebezpečné integraci Evropy ještě zesílil. Podle diplomatů své soudy vynášel někdy až příliš tvrdě a zcela bez ohledu na zahraniční politiku vlády.
Klaus své názory o hrozbě superstátu, bolestné ztrátě české suverenity či škodlivém euru většinou neventiloval při jednání s cizími politiky, ale během rozhovorů s médii či na přednáškách. Loni v dubnu, během své první návštěvy Německa, jako hlava státu prohlásil, že evropská integrace ohrožuje demokracii.
"Společnou zahraniční politiku nepotřebuji, to by bylo nebezpečnější než cokoli jiného," poznamenal tehdy v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ostře tak odmítl koncept, který naopak Němci vehementně prosazují.
Podobný odsudek pronesl během červencové návštěvy Paříže tentokrát na téma euro. "Je zřejmé, že je jednou z příčin současného zpomalení evropské ekonomiky," vzkázal iniciátorům eura, Francouzům.
Prezident tomu nerozumí, řekl ministr zahraničí
Evropské téma se stalo jedním z mála otevřených sporů mezi prezidentem a vládou, která na rozdíl od Klause podporuje další propojování Evropy, včetně vzniku společné zahraniční a obranné politiky. Po svém zvolení Klaus neúnavně vzkazoval do podhradí, že je třeba začít se seriózní debatou o budoucnosti EU. Reakce byla obvykle strohá: za zahraniční politiku odpovídá vláda.
Naplno se spor rozhořel loni na jaře, kdy se prezident připojil k premiérovi a ministrovi zahraničí při cestě do Atén, aby také on zanechal svůj podpis na přístupové smlouvě České republiky k unii. "Bude nám chybět, o tom jsem stoprocentně přesvědčen," prohlásil po slavnostním okamžiku na téma ztráty české suverenity.
Krátce nato mu šéfdiplomat Cyril Svoboda vzkázal, že má o EU povrchní znalosti. To prezidenta rozlítilo. V květnu sezval do Lán předsedy parlamentních stran včetně předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, jehož strana vstup do EU zcela odmítá.
"Jde o budoucnost. Různost názorů je pochopitelná, předsudky a averze již nikoli," vysvětlil tehdy důvod setkání Klaus. Bylo však jasné, že obě strany se nemohou v pohledech sblížit. Jejich stanoviska jsou úplně opačná. Další schůzka se už nekonala.
Hlasoval pro, nebo proti? To Klaus neprozradí
I když Klaus neúnavně prohlašoval, že země uprostřed Evropy nemůže zůstat vně unie, trvale odmítá prozradit, jak loni v červnu hlasoval. Když se pak vyhlašovaly výsledky, pobýval na chalupě.
Navzdory úpěnlivé snaze přesvědčit okolní svět o správnosti svých názorů na Evropu, zůstává spíše osamocen. Ani pravicové vlády v Evropě, včetně dánské či italské, nevyjadřují tak rázné odsudky. Podobně ostré euroskeptické názory lze nalézt u britských konzervativců, kteří jsou už dvě volební období v opozici, a málokdo předpokládá, že během příštích voleb porazí labouristy Tonyho Blaira.
Klaus neskrývá, že blížící se vstup Česka do unie pro něho není důvod k oslavám. Namísto toho burcuje národ slovy: Když už do unie vstupujeme, bojujme tam za sebe. Říká to v době nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. "Naším úkolem bude najít takové reprezentanty, kteří se o naši věc a o naše zájmy v Bruselu skutečně poperou," prohlásil v novoročním projevu. Sotva lze předpokládat, že tím měl na mysli eurooptimistické strany vládní koalice.
