Bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) během úterního jednání pražského...

Bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) během úterního jednání pražského zastupitelstva, na kterém se opoziční zastupitelé pokouší odvolat primátorku Adrianu Krnáčovou. (14. dubna 2015) | foto: Michal Šula, MAFRA

Policie znovu žádá o vydání Bohuslava Svobody kvůli kauze Opencard

  • 93
Policie znovu požádala Sněmovnu o vydání poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu, který je stále stíhán kvůli kauze Opencard. V pořadu Otázky Václava Moravce to potvrdil nový předseda Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Počátky případu přitom spadají do dob, kdy byl v čele Prahy primátor Pavel Bém.

„Žádost na pana Svobodu dorazila v pátek,“ řekl v ČT Vondráček. Žádost postoupil mandátovému a imunitnímu výboru. Vondráček dále řekl, že je rád, že ve Svobodově případě má možnost opakovaného rozhodování. V únoru 2014 se vyslovil pro zbavení Svobody imunity. „Bude záležet samozřejmě i na stanovisku Bohuslava Svobody,“ poznamenal. Zdůraznil ovšem, že s ohledem na průměrnou dobu trestního stíhání nemá průměrný poslanec šanci, aby se za funkční období Sněmovny stihl očistit.

Poslanci už jednou bývalého pražského primátora k trestnímu stíhání vydali, bylo to v roce 2014 (více v článku Svoboda přišel o imunitu). Policie ho spolu s dalšími pražskými radními vinila z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli jedné zakázce v kauze Opencard. Svoboda s vydáním souhlasil, ač stíhání označil za nesmyslné a politické. Loni v září soud Svobodovi udělil podmíněný trest 2,5 roku, Svoboda se odvolal (více v článku Exprimátoři dostali podmínku).

Na délku trestního stíhání poukázal v OVM i předseda ODS Petr Fiala. „Někdo je obviněn, má to dopad na jeho život, jeho soukromí, na všechno, a léta se táhne, ta kauza, to je smutné a to nás musí vést k určité politické opatrnosti,“ prohlásil Fiala. Aniž někoho jmenoval, dal do souvislosti trestní stíhání předáků ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka a vyzval k rozlišování jednotlivých případů. Považuje za rozdíl, je-li člověk podezřelý, že se neoprávněně obohatil při svém podnikání, nebo z toho, že jako politik špatně rozhodl. U Svobody není ani stín podezření, že by z toho měl nějaký prospěch, podtrhl Fiala.

Vondráček upozornil, že v případě Babiše musí poslanci zvážit zájmy země, protože půjde o premiéra.

Okamura nebude mít zahraniční agendu. Nejspíš si ji nechá Filip

V nedělním pořadu na České televizi také zaznělo, že si Vondráček za statutárního místopředsedu vybere Jana Hamáčka z ČSSD, který byl v čele dolní komory během uplynulého volebního období. Zahraniční agendu pak nedostane předseda SPD Tomio Okamura, ale nejspíš si ji ponechá předseda KSČM Vojtěch Filip.

Za situace, kdy zatím neexistuje žádná koaliční dohoda, rozhodl se jmenovat Hamáčka svým prvním místopředsedou podle svých slov výhradně na základě odbornosti a zkušeností. Minimálně do doby, než se povolební uspořádání vyřeší „třeba jiným způsobem“, dodal.

V otázce zahraniční politiky Sněmovny chce být Vondráček „velmi opatrný“ a udělá vše pro to, aby se komora za jednání v zahraničních otázkách „nemusela stydět“. Záleží podle něj také na dohodě organizačního výboru, v jehož čele stojí.

Bude Fiala místopředsedou Sněmovny? V úterý to dopadne

Vondráček se také vyjádřil k nezvolení Petra Fialy místopředsedou Sněmovny, přestože to je předseda druhé nejsilnější strany ODS. „Došlo k nešťastné komunikaci a to je důsledek toho, že hlasy pro Fialu nebyly. Nepřehodnocoval bych to a myslím si, že to příští týden dopadne,“ dodal s odkazem na úterní hlasování ve Sněmovně.

„Mám přijít s kyticí?“ zeptal se Fiala s údivem. „Stačí přijít a prohodit pár slov s našimi poslanci. Nestálo by za to uhladit hrany?“ odpověděl Vondráček s tím, že některé poslance ANO odradila Fialova předvolební rétorika vůči hnutí Andreje Babiše.

To v pořadu ostře odsoudila senátorka Eliška Wagnerová. „U nás se bohužel vyvinulo politikaření, které s sebou nese možnost korupce,“ uvedla v OVM.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video