SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvDo haly Terminálu 3 začínají ve středu dopoledne proudit davy lidí. Jsou to dobrovolníci Českého červeného kříže, kteří budou figuranty při fiktivní letecké nehodě. Autobusy je následně převážejí na plochu, kde už stojí letadlo.
Během necelých dvou hodin musí tým lidí připravit scénu, která bude vypadat velmi reálně. V okolí letadla rozmístit sedačky, kusy stolků, osobní věci cestujících, ale hlavně samotné cestující. Tým je navíc potírá „krví“, hází kolem nich maso, které má evokovat utržené prsty, a také se u některých snaží vytvořit reálně vypadající vyhřezlé orgány.
Zdá se, že vše je připraveno na nácvik. Přesně ve 13 hodin dělobuch oznámí start akce, několik dýmovnic pak způsobí dojem, že letadlo hoří. Ozývá se řev. „Zachraňte ji, vždyť ona vykrvácí,“ křičí bezmocně u letadla mladá žena.
Na místo se okamžitě vydávají letištní hasiči, na pomoc svolávají kolegy z pražských i středočeských sborů. Záchranky přijíždějí z metropole i ze středních Čech. Celkem bude zasahovat 220 profesionálů.
„Když je vyhlášena plná pohotovst, hasiči se primárně dostanou na kraje dráhy, na níž má letadlo přistávat. Jsou připraveni okamžitě reagovat na situaci, která by mohla při dosednutí letadla nastat,“ popisuje běžný postup ředitel HZS Letiště Praha Pavel Hošek.
„Letadlo před přistáním hlásilo problémy. Přístroje kapitánovi ukazovaly problém s motorem. Při přistání bohužel došlo k rozlomení podvozkové části, letadlo vybočilo z dráhy, havarovalo a levý motor začal hořet,“ líčí Hošek.
Hasiči po příjezdu okamžitě začínají hasit požár, zároveň se dostávají do letadla, aby evakuovali cestující i posádku, kteří zůstali uvnitř. Není jich tam ovšem původních 106, desítky jich totiž vypadly ven na plochu dírou, která vznikla po rozlomení letadla.
Lidé, kteří zůstali v letadle, se evakuují sjezdem po skluzavce. Mezi cestujícími, kteří leží na ploše, už chodí hasiči a hodnotí závažnost zranění.
Zraněné musí dvakrát třídit
„Hasiči nejdříve třídí raněné a přinášejí nám je na tak zvaný filtr, kdy naši záchranáři provádějí tak zvanou retriáž,“ popisuje mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Páskem různé barvy tak odlišují kategorie, a to podle závažnosti zranění. Červení potřebují nejrychlejší ošetření, žlutí jsou ranění středně vážně, zelení mohou chodit po svých. Čtvrtá kategorie, černá, značí, že člověk nehodu nepřežil. Mrtvých je po této havárii dvanáct.
„Ošetřovnu“ si zdravotníci vytvořili nedaleko letadla. Hasiči jim tam nosí zraněné na nosítkách. Po nejnutnějším ošetření je odvážejí do nemocnic sanitky, několik pacientů musí přepravit vrtulníky. V pohotovosti už jsou nemocnice v Motole i Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), které jsou letišti nejblíže.
VIDEO: Hořící vraky aut simulovaly zřícené letadlo se spoustou raněných |
„V první řadě nás kontaktovala záchranná služba, která nám oznámila, že se stala havárie a kolik je zraněných,“ líčí vrchní sestra akutního příjmu ÚVN Marie Vobořilová. Obratem musí každé oslovené zdravotnické zařízení dát záchranářům vědět, kolik raněných jsou schopni přijmout.
Z příjmu poté personálu odesílají zprávu na mobilní telefony, že se musí do určité doby dostavit do haly. Nejprve vyhlásili traumaplán stupně 2, což znamená, že plánují přijmout jedenáct až dvacet raněných. Následně, jak sanitky i vrtulníky vozí další pacienty, zvyšují stupeň na trojku.
„Jako první přivezl vrtulník dva pacienty v ohrožení života. Jeli jsme pro ně na střechu, kde máme heliport, svezli je výtahem dolů a začali ošetřovat. Jsou to těžce popálení pacienti, kteří mají tržné a řezné rány v obličeji a na horních končetinách,“ popisuje Vobořilová.
Poté, co jsou pacienti ošetřeni, tak někteří jedou na operační sál. Ostatní jsou hospitalizováni na lůžku. Lehce zraněné ošetří ambulantně a propustí je do domácího léčení.
Traumaplán je ukončen záchrannou službou v okamžiku, kdy jsou všichni pacienti v nemocnicích a po ošetření.
Po 15. hodině cvičení končí. „Cílem bylo zjistit, jak dokážeme zorganizovat práci tak, abychom se dokázali postarat jak o pacienty z traumaplánu, tak o reálné pacienty,“ říká vrchní sestra akutního příjmu.
I když nastane traumaplán, vždy je vyčleněn lékař se sestrou, kteří se starají o další pacienty.
„Cvičení nám ukázalo i chyby, kterých se musíme vyvarovat, hlavně v organizaci práce. Pozitivní ale je, že pacienti byli ošetřeni včas, nenastaly žádné prodlevy. Zatím hodnotím cvičení velmi kladně,“ dodává Marie Vobořilová s tím, že podrobné vyhodnocení bude trvat několik dní.
Nejhorší havárie letadla se stala v roce 1972
Závažné letecké nehody se naštěstí v Praze nestávají. „K jedné z těch závažnějších došlo v roce 1981. Stroj typu TU-154B, let společnosti Malév, havaroval, nicméně bylo to bez následků na životech. A ta úplně nejhorší se stala v roce 1972, kdy stejný typ letadla ruské společnosti Aeroflot přistál před prahem dráhy a zemřelo 66 lidí,“ poznamenal člen představenstva Letiště Praha Milan Špaček.
Během jednoho roku zasahují jednotky na letišti přibližně 600krát, z toho mimořádné události tvoří deset procent. „Ať už je to nevysunutí podvozku letadla, zdravotní problém cestujícího na palubě či únik provozních kapalin,“ dodává Špaček.
Cvičení takového rozsahu, jako ve středu, se koná jednou za dva roky. „Cílem bylo především ukázat dobrou připravenost na podobné události tak, abychom snížili obavy cestujících a abychom je neděsili,“ konstatoval mluvčí letiště Roman Pacvoň.
