Jejich závěry jsou důležité, leč selským rozumem snadno vyvoditelné – je třeba zlepšit kvalitu silnic, posílit dohled policie, soustředit se na přestupky ohrožující život a zdraví.
Pomáhají podobné "objevy" situaci řešit? Mohly by, kdyby existovala vůle rozumná opatření prosadit. Proč však vůle chybí? Proč stále hrozivý počet smrtelných nehod nepřiměl odpovědné osoby něco podstatného, a hlavně účinného pro bezpečnost na silnicích udělat?
Zavedení bodového systému na relativně velmi krátkou dobu snížilo počet usmrcených osob. Příčiny, proč bodový systém nepřinesl žádaný efekt, jsou celkem zjevné. Stejně jako každá výchovná metoda, i regulace v oblasti dopravní bezpečnosti musí vyžadovat osobní odpovědnost, tvrdě postihovat pouze nejnebezpečnější prohřešky, být naprosto důsledná a mít okamžitou odezvu.
A bodový systém? Odpovědnost je přenesena díky povinnému ručení na společnost (škodu způsobuje jedinec, náklady nese společnost), překročení rychlosti o 1 km/h by dle zákona mělo být postihováno, o důslednosti nelze hovořit vůbec a rychlost odezvy po přestupku je hlemýždí. Takže bodový systém ani fungovat nemohl. A důkaz?
Mrtví nejsou jen statistika
Počet obětí v roce 2007 je srovnatelný s počtem obětí v roce 2005, půl roku před jeho zavedením. Výsledkem je jen to, že díky nedůslednému vymáhání se každý další systém bude prosazovat ještě obtížněji, budou nastavovány stále tvrdší restrikce a stále více bude člověk zákonem omezován s odkazem na to, že měkčí nastavení nefungovalo.
Státní moc, neschopná bojovat s agresivitou a bezohledností, zaměří svou pozornost na ohrožené. Předepíše další povinná ochranná opatření? Nebudou už stačit dětské sedačky, bezpečnostní pásy, přilby pro mladé cyklisty, svícení ve dne?
Zavede i přilby pro chodce? S blikajícími majáčky pro děti? A přísné tresty za to, že se oběti nedostatečně chránily před agresivními řidiči?
Současná právní úprava poskytuje viníkům větší ochranu než obětím. V zákoně je ustanovení, že pojistitel je oprávněn vymáhat škodu na pojištěném, pokud porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá.
Zároveň však zákon definuje toto porušení velmi úzce na řízení pod vlivem alkoholu, bez řidičského oprávnění či bez schválení technické způsobilosti vozidla. Ani zmínka o významném překročení povolené rychlosti, nebezpečném předjíždění, nedání přednosti a dalších hrubých porušeních povinností, která jsou nejčastější příčinou tragických nehod a u nichž je příčinná souvislost prokazatelná.
Místo pojištění za škody způsobené provozem vozidla jde o pojištění za škody způsobené řidičem. Vymáhání škod spolu se zákazem řízení do úhrady škody by řadu horkých hlav umravnilo.
Je na čase, aby politici začali vnímat usmrcené na silnici ne jako statistiku, ale jako hrozivé množství osobních tragédií velmi často nevinných lidí, a výrazně zvýšili postih viníků nehod, bezohledných pirátů a neodpovědných hazardérů.
Nebo je povinné ručení a výroba bezpečnostních prvků takový byznys, že by posílení osobní odpovědnosti mělo nežádoucí vliv na růst HDP? Pak by alespoň každý z nás měl přispět ke snížení počtu těchto tragédií nejen bezpečnější jízdou, ale i tím, že si vždy dobře rozmyslí, zda je skutečně nutné autem vyjet.
