Podle zjištění MF DNES si nyní armáda, bez které není provoz areálu možný, v tuto chvíli vůbec není jistá, zda v Přerově zůstane. Ministerstvo obrany už navíc regionálním politikům radí, aby do rozvoje letiště minimálně do roku 2012 raději neinvestovali žádné peníze. Do té doby totiž nebude jasné, zda vojsko letiště bude ještě podporovat, a peníze by tak mohly přijít nazmar. Jenže projekt už dosud spolykal přes sto milionů.
"V současné době zpracováváme komplexní analýzu našich obranných a vojenských schopností. Do ní patří samozřejmě i provoz letišť včetně letiště v Přerově. Existují různé varianty a v tuto chvíli je předčasné mluvit o výsledku," říká první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý.
Hlavním důvodem případného odchodu armády jsou peníze. "Uvědomte si, že operujeme s rozpočtem, který je o padesát procent nižší než před několika lety. Jasno by mělo být do konce března příštího roku. Existuje několik variant, říkat výsledek teď je předčasné," dodal Šedivý.
Nicméně potvrzuje, že provoz přerovské vojenské základny je pro armádu dlouhodobě ztrátový. "Pokud bychom letiště přestěhovali do Náměště, úspora by byla v řádu 600 milionů korun ročně," doplnil.
Stejné informace má i olomoucká poslankyně Dagmar Navrátilová, která minulý týden na ministerstvu obrany o letišti jednala. "Pan náměstek dokonce doporučil zastupitelům pozastavit rozhodnutí o financování Regionálního letiště Přerov až do zmíněného března 2012, kdy má být armádní analýza hotová," popisuje politička.
Místní politici zatím investice do letiště omezit nehodlají
Novinky z ministerstva regionální politiky překvapily, zástupci společnosti Regionální letiště Přerov, kterou založili Olomoucký a Zlínský kraj a město Přerov, ale tvrdí, že zatím důvod k obavám není a vše bude pokračovat podle plánu.
Podle náměstka hejtmana Ivana Kosatíka, který je i předsedou představenstva letiště, stále platí usnesení vlády z roku 2007, které počítá se smíšeným provozem letiště. "Pro nás je důležité, že armáda je součástí letiště, a proto nemáme důvod k obavám," nastínil Kosatík.
Měnit strategii nehodlá ani primátor Přerova Jiří Lajtoch, jehož úřad už do letiště investoval čtyři miliony a letos má připravených dalších osm milionů korun.
"Držet se radou náměstka Šedivého, abychom pozastavili financování, se zatím nebudeme. Nemáme to oficiálně potvrzené z ministerstva obrany, tudíž platí usnesení představenstva ve věci financování," konstatuje přerovský primátor.
I přes možný konec usiluje letiště o rozšíření provozu
Pokud by však podle něj nakonec armáda od projektu ustoupila, dostal by se provoz letiště do značných problémů. "Bez armády v současné době nemůžeme provoz letiště vůbec zajistit," vysvětlil Lajtoch.
Letiště Přerov – Bochoř se nachází čtyři kilometry jihozápadně od Přerova a disponuje betonovou dráhou 2 500 krát šedesát metrů. Má statut neveřejného mezinárodního letiště se smíšeným provozem a je ve vlastnictví ministerstva obrany a Olomouckého kraje.
Jeho představitelé nyní usilují o získání další, vyšší kategorie 4C. Díky ní by v Bochoři mohla přistávat větší letadla, jako je třeba Boeing B737 nebo Airbus A320. Její "přiklepnutí" je však složitější.
"Bezpečnostní a další požadavky se zpřísňují," vysvětluje Kosatík. Úřad pro civilní letectví zatím během dvou šetření zjistil několik desítek menších závad. Po jejich odstranění společnost požádá o změnu kategorie.
Celkově se v Bochoři od roku 2008 proinvestovalo kolem 112 milionů korun, Olomoucký kraj se na této částce podílel zatím dvaceti miliony. Podle loňské ankety mezi podnikateli a firmami v Olomouckém a Zlínském kraji přitom většina z nich letiště nepovažuje za pro ně významný projekt a raději by se dočkali zlepšení silniční sítě (více čtěte zde).
