Manažer Koalice Nacher to vysvětluje: "Divadlo je způsob, jak se zábavnou formou přiblížit k lidem, aniž bychom museli prvoplánově mluvit o politice a politicích."
Je to naivní neopatrnost. Koalice chce voliče okouzlit volebním programem s upřímným názvem Kufr plný pohádek. Myslí, kdoví co nevymyslela. Ale mýlí se.
Kufr s pohádkami mají pro voliče i ostatní strany. Jenže mají lepší názvy, v kterých se místo vodníka Pačíska a berušky Ušky, figurek nenásilně a zábavně halících politický program Koalice, vyskytují postavy lákavější, byť stejně pohádkové: tajemný princ Růžová Budoucnost, zlý král Blahobyt, slepý rytíř Právo nebo strejda Plný Břich.
Ani druhý aspekt celé kampaně není prozíravý. Dělat politiku, aby to vypadalo, že to není politika, nýbrž divadlo, je dvojsečné. Jen si představte: děláte šašky, bavíte lid a najednou vás prozíravý divák prokoukne a vzkřikne: Sousedé, to není šašek, to je politik!
A odtud už není daleko k obavě, že to může být i obráceně. Vy už děláte politiku, ale diváci stále ještě plácají rukama a křičí: Hle, šašek! Volební kampaň je bezesporu poutavý umělecký druh. Budeme jej sledovati.
