Křesťanská bohoslužba v Mosulu.

Křesťanská bohoslužba v Mosulu. | foto: Profimedia.cz

Okovy islámu. Za změnu víry hrozí smrt jak od radikálů, tak od „umírněných“

  • 575
Téměř pět let poté, co si Islámský stát (IS) prorazil cestu do Iráku a Sýrie společně se svou vlastní extrémní verzí islámu, se někteří muslimové na Blízkém východě začali znechuceně odklánět ke křesťanství. Anebo se vzdávat náboženství úplně. V obou případech jim ale kvůli odpadlictví jde stejně znovu o život.

Jedním z nejčastějších důvodů pro konverzi je touha zapomenout na noční můry, které s sebou přinesla nadvláda teroristů. „Jednoho dne přišli bojovníci IS do mého domu a chtěli odvést moji matku a sestru. Prosil jsem je, aby to nedělali a slíbil jsem, že udělám všechno, abych je ochránil,“ popisuje pětatřicetiletý Iráčan Džamíal, který v posledních měsících tajně konvertoval ke křesťanství. „Dva roky a osm měsíců jsme museli žít pod jejich nadvládou a dělat, co říkají,“ dodává.

Džamíal pochází z Mosulu a po smrti svého otce se musel postarat o svou matku a mladší sourozence. Když ale bitva o město nabrala před dvěma lety na síle, rozhodl se uprchnout na sever do hlavního kurdského města Irbíl. 

A právě tady se rozhodl stát se křesťanem. Do rodného Mosulu se podle svých slov už nikdy nevrátí.

„Neexistuje tam žádné usmíření ani mírové soužití. Mám noční můry a každou noc se budím hrůzou, že se IS vrátí, zabije mě a odvede moji rodinu. Jeho bojovníci byli divoši a zabíjeli lidi za nepatrnou chybu,“ popisuje Džamíal.

Pro konverzi ke křesťanství se před třemi lety rozhodl také šestadvacetiletý Salím z Bagdádu, kterého vyděsil chaos způsobený IS. „Byl jsem věřící muslim, stejně jako moje rodina. Viděl jsem ale všechno to krveprolití a začal jsem sympatizovat s křesťany. Jejich smutek se dotkl mého srdce. Nejdřív jsem si zjistil víc a potom jsem přestoupil,“ vysvětluje Salím.

Odpadlictví od islámu běžně doprovází odplata a nenávist

Přechod ke křesťanství se však často neobejde bez následků. Zatímco příklon k islámu od jiné víry je v současnosti celkem běžnou a diskutovanou záležitostí, opačný proces islám tvrdě zakazuje a často ho doprovází odplata.

„Odpadlictví je podle tradiční interpretace islámského práva trestným činem. Těm, kteří konvertují, obvykle hrozí smrt. Ať ze strany států vyznávajících právo šaría, od radikálních věřících nebo členů vlastní rodiny,“ popisuje John Eibner z organizace Křesťanská mezinárodní solidarita. „Tito lidé jsou většinou pokřtěni potají a církev musí být velmi diskrétní,“ popisuje Eibner.

Bojovníci Islámského státu jsou v úzkých, střílí na vlastní rodiny na útěku

Podobnou zkušenost má také Salím. „Pořád se bojím. Moji staří přátelé se mnou nemluví a moji rodiče se mnou nechtějí mít nic společného. Kamarádím téměř výhradně s křesťany, Někteří z nich ale mojí konverzi nevěří a myslí sí, že bych mohl být vlk v beránčím rouně,“ vypráví Salím.

Někteří muslimové na Blízkém východě se však podle stanice Fox News  rozhodli konvertovat ještě předtím, než nastolil IS svou hrůzovládu. Kalifornský pastor Azad Barwari opustil islám v roce 2000, když ještě žil v kurdském městě Zakho poblíž tureckých hranic.

„Kvůli konverzi mě pronásledovala vlastní rodina. Uprchl jsem tedy z Iráku a několik let žil v Libanonu. Tam mě však věznili a mučili. Do USA jsem přišel jako náboženský uprchlík před deseti lety,“ popisuje Barwari. Ačkoli také ve Spojených státech dostává výhrůžky smrti, odmítá se skrývat.

V současnosti vyznává křesťanství méně než pět procent syrské a irácké populace, ještě před deseti lety to však bylo o pět procent víc. Pro některé obyvatele však vpád IS neznamenal nutně přechod na jinou víru, ale úplný odklon od náboženství.

„Když přišel IS, způsobil chaos, unesl jezídské dívky a udělal z nich sexuální otrokyně nebo zabil každého, kdo neodpovídal jejich představám, donutilo mě to přemýšlet,“ popisuje pětatřicetiletá žena z Iráku. „Chci být volná a chci být dobrý člověk, bez ohledu na víru. Nyní nemám žádné náboženství,” uzavírá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video