Tu historku vykládal před Vánocemi jeden z ministrů, který má podle zákona nárok na policejní ochranku.
"Dostal jsem od policie nové bodyguardy. Jsou určitě dobře vycvičení, ochránili by mě. Jenže se v Praze vůbec nevyznají, netuší ani, kde je Národní divadlo," vyprávěl.
"Jejich šéfové je přesto přidělili jako řidiče hlídaných osob. Takže já jim každý den musím přesně říkat, kudy mají jet, abychom vůbec někam trefili," dodával ministr.
Možná je to k zasmání. Spíš je to banalita. Jenže ukazuje, v jakém stavu se nachází republiková policie. Chybějí jí prostě lidé, a tak některá místa musí "ucpat" nováčky. Ti mají možná dobrý výcvik, ale chybějí jim zkušenosti. A nejde jen o to, zda se dobře vyznají v pražských ulicích.
"O tom případu vím. Neměli jsme však nikoho jiného, koho bychom na to místo ministerských řidičů a zároveň ochránců dali. Z 1 120 lidí, kteří by podle tabulek měli na našem útvaru sloužit, jich chybí 243," říká Lubomír Kvíčala, šéf policejní ochranné služby, která zajišťuje bezpečnost pro vybrané politiky.
"Bohužel odešli i ti v nejlepších letech, zkušení policisté mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti," dodává.
Policie obecně není v nejlepší kondici. Podle tabulek mělo u ní k 31. prosinci 2007 pracovat 47 273 pochůzkářů, dopraváků, kriminalistů i vyšetřovatelů. Do plného stavu chybělo policii na konci roku 4 882 lidí. Většina z nich odešla právě během loňského roku.
Ministr vnitra Ivan Langer i šéfové policejního prezidia tvrdí, že odcházejí většinou starší policisté. Dochází tak podle nich k přirozené, slovy Langera vítané generační výměně. Jenže to není tak úplně pravda.
MF DNES mluvila se třemi policisty, kteří se rozhodli služební odznak vrátit, případně to už udělali nebo o tom uvažují.
Ztratila jsem iluze
Loni v září to bylo deset let, co nastoupila k policii. Většinu z toho času byla Blanka Kosinová její hlavní tváří. Jako tisková mluvčí policejního prezidia se vyjadřovala k těm nejzávažnějším kauzám. Na exponovaném místě vydržela do října 2005. Nové místo našla u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jako podřízená Jana Kubiceho.
Přestup ovšem ve svém důsledku znamenal její úplný konec u policie (služební poměr končí Kosinové na konci února). Především v posledních letech byl Kubiceho útvar pod neustálým tlakem. České politice tehdy vládla ČSSD a nelíbilo se jí, že policisté z jednotky vyšetřují některé podivnosti vedoucí právě k sociální demokracii.
Vše vyústilo ve známou aféru, kdy Kubice před předloňskými parlamentními volbami zveřejnil dokument o tom, že do státní správy prorůstá organizovaný zločin.
"Neměli jsme zájem ovlivnit volby," dušuje se Kosinová. "Ale přeci jenom jsme čekali, že se po nich něco pro náš útvar změní," dodává.
Volby vyhrála ODS, pro Kubiceho a spol. to však neznamenalo nic. "Nový ministr vnitra Langer jen dál přihlížel, jak nás nadřízení likvidují, protože jsme jim byli nepohodlní," tvrdí Kosinová.
Poslední kapkou, proč se Kosinová i další lidé včetně Kubiceho rozhodli odejít, bylo nové policejní vedení. Oproti předchozím rokům se totiž do funkcí policejního prezidenta a jeho tří náměstků dostali lidé, kteří oblékli uniformu ještě za komunistické éry. Po roce 1989 byl přitom mezi nimi vždy někdo, kdo takovou minulost za sebou neměl.
"Nemám nic proti policistům, kteří začali sloužit před rokem 1989. V roce 2008 by ale nikdo takový vést policii neměl. Pro mě představovalo zvolení nových policejních šéfů ztrátu iluzí," dodává Kosinová.
Z někdejší Kubiceho jednotky se nakonec rozhodlo odejít 120 lidí z 530, kteří tu mají pracovat. Ministr Langer tvrdí, že útvar bude dál pracovat bez větších potíží.
Nemělo to řád
Na rozdíl od Kosinové strávil František Pelant u policie téměř celý svůj aktivní život. Ještě loni v lednu vedl okresní ředitelství v Děčíně, o dva měsíce později uniformu svlékl. U policie vydržel 35 let.
I Pelant tvrdí, že ho znechutilo, jak se pod Langerem policie mění. "Asi nejvíc mi vadila nekoncepčnost. Ministr Langer mluví o tom, jak chce reformovat policii. Příkazy, které přicházely z policejního prezidia, ovšem vyvolávaly spíš jen zmatek. Nemělo to žádný řád," říká šestapadesátiletý Pelant.
O tom, že odejde, ho přesvědčila porada, které se kromě vedení policie zúčastnil i ministr Langer. Ten na ní zopakoval, že policie se musí zbavit všech, kteří jsou "za zenitem". Myslel tím policisty, kteří slouží víc než 30 let, tedy i Pelanta.
"Já si ale v šestapadesáti za zenitem nepřipadám. Dost mě to naštvalo," vzpomíná Pelant.
Společně s ním odešlo téměř kompletní vedení policie v Děčíně, celkem přes dvacet lidí. Byli mezi nimi i čtyřicetiletí vyšetřovatelé a kriminalisté, tedy ti, které Langer označuje za perspektivní.
"Policie kvůli těm masivním odchodům nezkolabuje. Funguje jako rozjetý bagr. Toho, že je méně hlídek, si ale lidé všimnou," dodává Pelant, který dnes provozuje v Děčíně vinotéku.
O svých výsluhách mluvit nechce. Odhadem může od státu dostávat i přes třicet tisíc měsíčně. "Já však neodešel kvůli penězům. Pokud bych myslel na
to, jaké budu mít výsluhy, tak jsem mohl odejít až na konci roku. Takhle jsem na tom jen prodělal," tvrdí Pelant.
Krize přišla na Nový rok
Člen pražské pohotovostní motorizované jednotky František (jméno na žádost změněno) zatím u policie zůstává. Zdůrazňuje ovšem slovo zatím.
"U nás chybí zhruba deset procent lidí a je to dost znát. Třeba během oslav Nového roku v minulých letech sloužilo 20 dvoučlenných hlídek. Letos jich bylo jen sedm,“ říká policista, který uniformu oblékl před jedenácti roky. Chybějící policisty neměl kdo nahradit. Část útvaru se totiž "hodila marod".
Policista František tvrdí, že za to může nový služební zákon, který platí od loňského ledna. Řada policistů především na obvodních odděleních si kvůli němu pohoršila, protože přišli o příplatky za přesčasy. Do práce během silvestrovské noci se tak nikdo moc nehnal.
"Dřív byl za tuhle službu příplatek. Teď je to zadarmo, přestože během oslav zhruba čtyřnásobně vzroste riziko, že vás někdo zraní. Část kolegů se proto raději nechala od doktora zneschopnit," dodává policista.
Policisté, kteří hlídají na ulicích, jsou navíc zavaleni papírováním. "Během posledního roku to opět narostlo. Máme být sice co nejvíc v ulicích, zároveň ovšem zjištěné věci musíme zdlouhavě zaprotokolovat," vysvětluje František.
"Nedivím se, že od nás odcházejí i lidé, kteří zatím slouží třeba jen pět let a nemají nárok na výsluhu. Prostě jsou tím, jak policie funguje, otrávení." Sám chce u policie asi rok vydržet, dokončuje ještě vysokou školu. Pokud se však nic nezmění, svlékne uniformu i on.
. PROČ ODCHÁZEJÍ?Část policistů plánovala svůj odchod už dlouho, čekala však na dobu, kdy budou mít nárok na nejvyšší výslužné. Z podobného důvodu odcházejí i mladší, kteří pracovali u policie 10 let. Nárok na výslužné totiž vzniká po uplynutí této doby. Peníze, které jim stát bude měsíčně posílat, sice nejsou velké, ale jsou dobrým přilepšením k platu v novém zaměstnání. Valná část policistů je nespokojena s vývojem u policie. Nadřízení jim opakovaně slibovali změnu, vždy však zůstalo jen u slov. Někteří z odcházejících zmiňují narůstající tlak na policii ze strany politiků, ať už z levého nebo pravého politického spektra. Ministr vnitra Ivan Langer slibuje, že po jeho reformě bude policie fungovat lépe než dosud. Svůj plán rozdělil do deseti "pilířů". Chce změnit strukturu policie, aby odpovídala územnímu uspořádání Česka podle regionů. Požaduje také, aby se policisté sebevzdělávali. Na oplátku jim slibuje lepší služebny, vybavení a vyšší platy. Lidé by změnu měli poznat třeba tak, že k nim budou policisté vstřícnější. |
