Londýn nyní ujišťuje, že k žádné roztržce ve skutečnosti nedošlo.
"Je to absolutní nesmysl," prohlásil náměstek britského ministra zahraničí John Prescott. Velká Británie a Spojené státy se podle něj shodují v tom podstatném, i když o určitých detailech budoucího působení v Iráku diskutují.
Nová irácká vláda bude rozhodovat o klíčových politických a bezpečnostních otázkách, "ale pokud někdo zaútočí na vojáky, ať už americké nebo britské, samozřejmě se budou bránit, o tom není pochyb," řekl Prescott.
Premiér Blair ve středu vysvětloval údajné neshody s Američany v parlamentu. "Naprosto se shodujeme v tom, že Iráčané získají plnou suverenitu a mnohonárodní síly zůstanou pod americkým velením."
Londýn přišel s myšlenkou dát irácké vládě právo veta, aby mohla ovlivňovat strategická vojenská rozhodnutí, zatímco méně důležité kroky by zůstaly v pravomoci britského a amerického velení.
"Pokud bude potřeba rozhodnout, zda máme zasáhnout ve Fallúdži, musí se tak stát se souhlasem irácké vlády," vysvětloval v úterý Tony Blair.
"Bude-li předána politická moc, musíme to respektovat. To je zásadní věc. Operace mezinárodních sil musejí mít souhlas irácké vlády." Rezoluce, jejíž návrh USA a Británie v pondělí předložily Radě bezpečnosti OSN, s vetem nepočítá.
Podle Colina Powella koaliční síly mají právo jakýmkoli způsobem zajistit svou ochranu, i když to nebude ve shodě s požadavky irácké vlády. Šéf americké diplomacie přesto věří, že se s Iráčany na koordinaci koaličních operací dohodne.
"Podle našeho chápaní by veškeré budoucí operace mezinárodních sil měly být schváleny iráckou vládou," řekl k tomu člen prozatímní vlády Adnan Pašaší, kterého Washington považuje za jednoho z favoritů na iráckého prezidenta.
