Britský premiér Tony Blair v projevu před parlamentem vyzval ke skutečnému zahájení příprav na vojenský zásah proti Iráku v případě, že selže diplomacie. "Naším cílem je odzbrojení Iráku, protože vojenský konflikt nikdo nechce," podotkl.
Britská vláda předtím zveřejnila obsáhlý fascikl o 55 stranách, v němž vypočítává důvody pro zásah v Iráku. O jeho vydání byl takový zájem, že přestaly fungovat všechny tři internetové servery, na nichž byl dokument vystaven. Obsahuje i zmínku o iráckém využití českého letounu L-29 Delfín. - více v článku Britové se kvůli Iráku ohánějí Delfínem
Britský dokument je založen na tom, jakou hrozbu představuje vláda prezidenta Saddáma Husajna sama o sobě, a nesnaží se ji spojovat s teroristickou organizací Al-Kajda, která je odpovědná za loňské útoky proti New Yorku a Washingtonu.
Irák označil londýnská obvinění za nepodstatná. "Pan Blair jedná v rámci židovské kampaně proti Iráku a jeho obvinění jsou nepodstatná," uvedl irácký ministr kultury Hamed Júsif Hummadí.
Irácké rakety dosáhnou do Evropy
Londýn obviňuje Bagdád, že má zbraně hromadného ničení a nebude váhat je použít. Kromě chemických a biologických zbraní pracuje Irák i na jaderné pumě, když chtěl získat významné množství uranu z Afriky, i když nemá žádný mírový jaderný program.
|
DÁLE ČTĚTE |
|
Plné znění dokumentu britské vlády o Iráku |
"Husajn má také rakety, které může odpálit během 45 minut od vydání rozkazu. Tyto rakety dosáhnou až na jih Evropy," uvádí se v dokumentu, podle něhož si Irák ponechal 20 raket s doletem 650 kilometrů, které měl podle rezolucí OSN zničit po válce o Kuvajt.
Mapa přiložená ve fasciklu ukazuje dostřel iráckých zbraní až do Řecka a Turecka, což jsou členové NATO. Británie tam má své vojenské základny, podobně jako na Kypru, který se v zóně dosahu Bagdádu také nachází.
Britové, podle nichž Irák vyvinul mobilní vojenské laboratoře, také zveřejnili fotografii nové irácké továrny na raketové motory.
"Husajn se aktivně připravuje, aby skryl důkazy o svém vojenském programu před inspektory," píše se v dokumentu, kde také stojí, že areály ve vlastnictví iráckého prezidenta slouží patrně rovněž pro vývoj a výrobu zbraní.
Blair dokumentem oslovuje veřejnost
Ministerský předseda Tony Blair se chystá v britském parlamentu na základě zveřejněného dokumentu diskutovat o irácké hrozbě. V zákulisí se však připravuje rezoluce, která by mu zakázala vést válku bez výslovného souhlasu Rady bezpečnosti OSN a parlamentu. Ve Velké Británii je však neobvyklé, aby premiér neprosadil v parlamentu svou vůli.
Zveřejněním důkazů míří Tony Blair na širokou britskou i mezinárodní veřejnost, když si uvědomuje, že skalní kritiky úderu na Irák nepřesvědčí. Většina z nich už řekla, že si nedovede představit, jaký reálný důkaz by je mohl přimět změnit stanovisko.
Blairovi kritici nijak nepopírají iráckou snahu získat zbraně hromadného ničení. "Aby však souhlasili s válkou, musel by jim premiér dokázat, že hrozí akutní nebezpečí iráckého útoku, a to se mu zřejmě nepovede," píše agentura ČTK.
USA chystají proti Iráku 'blitzkrieg'
Válečná operace proti Iráku, na niž se USA s podporou Velké Británie připravují, by měla mít zcela jiný charakter než válka proti této zemi vedená v roce 1991. Tentokrát by mělo jít o válku bleskovou.
Podle listu The Washington Post by přitom měl americký "blitzkrieg" dosáhnout jiných cílů než tehdejší útok za Bushe seniora. Bush syn chce svrhnout prezidenta Saddáma Husajna a zničit jeho arzenál zbraní hromadného ničení.
Zatímco na rozsáhlé ofenzivě v roce 1991 se podílelo na půl milionu vojáků, tentokrát by mělo být nasazeno jen asi 100 tisíc mužů současně s leteckými údery "neviditelných" bombardérů B-2, které by měly zlikvidovat spojení mezi jednotkami, štáb irácké armády a protiletadlovou obranu. Americká armáda by mohla zahájit ofenzivu 45 až 60 dní poté, co jí Bush vydá rozkaz.
"V našem zájmu je intervenovat velmi rychle, abychom zlikvidovali režim a otevřeli přístup do Iráku takovým způsobem, abychom ukázali, že tam jsme jako osvoboditelé, a ne proto, abychom okupovali zemi," řekl nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany.
Masivní vzdušný a pozemní útok vedený současně by se měl soustřeďovat na takové cíle režimu, jako jsou Husajnovy paláce, na jeho ochranku, bunkry a jeho mocenskou základnu v rodném městě Tikrit.
Případná akce se bude snažit ušetřit civilní obyvatelstvo a bude se zaměřovat přímo na "diktátorskou a represivní" vládu. "Lidé v této zemi jsou svým způsobem rukojmí diktátorských a represivních vládních představitelů. Samozřejmě že nechceme iráckému lidu způsobit utrpení," uvedl šéf Pentagonu Donald Rumsfeld.
Kuvajt podporuje úder na Irák
Vlivný kuvajtský list Al-Vatan uvedl, že USA by měly co nejdříve zahájit akci proti Iráku, aby zbavily Iráčany vlády Saddáma. Podle deníku Saddám znamená mnohem menší ohrožení pro USA, Izrael či státy Perského zálivu než pro vlastní zemi.
"Žádný představitel v dějinách dosud nezpůsobil svému národu tolik utrpení, mučení, násilností a vražd jako Saddám," uvedl Al-Vatan. Jde dosud nejtvrdší slova z Kuvajtu na adresu Iráku. Kuvajt dosud podmiňoval poskytnutí základen pro eventuální útok na Irák rezolucí OSN.
Článek listu přichází vzápětí po schůzce kuvajtského ministra obrany šajcha Džábira Hamada Sabaha s americkým generálem Tommy Franksem, který velí jednotkám USA na Blízkém východě.
 Britská vláda odhalila důkazy proti Iráku. Obsáhlý fascikl mimo jiné obsahuje fotografie iráckých raket Al-Husajn (vlevo) a snímek továrny na testování raketových motorů v Al-Rafáhu. (24. září 2002) |
