Kdo před pěti lety zkusmo nakoupil virtuální měnu bitcoin za tisíc korun, má dnes někde na internetu milion. Cena bitcoinu se totiž mezitím ztisícinásobila a dál roste.
Hodnoty až desítek tisíc mohou mít postavy či předměty v internetových hrách. Podobně mají Češi na svých internetových účtech nakoupené celé hudební sbírky, ale schraňují tam i fotografie, vlastní autorská díla či e-maily.
Jenže když zemřou, pozůstalí nejspíše nic z toho neuvidí.
České zákony na to vůbec nepamatují. Experti chtějí změnu. „České dědické právo je zastaralé. Máme nástroje pro dědění koz a polí, ale virtuální majetek, který dnes běžně může mít desetitisícové hodnoty, upravený není,“ popsal Radim Polčák z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu a experta na dědické právo Romana Fialy je dnes digitální dědictví téma, které je třeba otevřít i v Česku a probádat, jak dokážou problém řešit současné zákony.
Potíží má současné české právo více. Především se pozůstalí často vůbec nedozvědí, že jejich příbuzný nějaký virtuální majetek měl.
Co je možné vlastnit na internetu
|
Žádný notář, které MF DNES oslovila, nevěděl o případu, že by někdo chtěl přístupové údaje k digitálním účtům napsat do závěti. A notářům zákon takové pátrání neukládá.
„V řízení o pozůstalosti notář nepátrá po majetku, který dědicové neoznačí, případně který není evidován ve veřejných seznamech či rejstřících. Bude-li některý z dědiců tvrdit, že zemřelý vlastnil například kryptoměnu, pak za současného stavu je téměř nemožné ověřit to bez znalosti přístupových údajů,“ řekl viceprezident notářské komory Pavel Bernard.
Podrobnosti o problematice virtuálního majetku čtěte v pondělní MF DNES.
Bitcoin: Nafouknutá bublina nebo budoucnost světové ekonomiky?
10. prosince 2017 |
