„V době Charty 77 jsem navázal mnohá velmi pevná přátelství, která trvají dodnes. To je to nejcennější, na šikany už jsem zapomněl,“ říká v on-line rozhovoru Václav Malý. Mluvčím Charty byl dvanáct měsíců - od ledna 1981.
ODPOVĚDI VÁCLAVA MALÉHO NAJDETE ZDEJeden čtenář má pocit, že svědomí Václava Malého „náhle mlčí o porušování lidských práv všude po světě pod záminkou boje proti terorismu“.
„Nemlčím ani ke společenským neduhům současnosti. Snažím se osobními návštěvami šířit solidaritu ve světě s těmi, kdo jsou pronásledování,“ odpověděl biskup Malý.
„Tahanice okolo vlády jsou trapné“
Mnohé otázky se dotýkaly současné politické situace i konkrétních politiků. „Tahanice okolo vlády jsou trapné a posilují v lidech přesvědčení, že politika je jenom špína a osobní prospěchářství,“ začal svou odpověď.
„Tento názor nesdílím, ale chápu znechucení mnoha našich spoluobčanů. Pan Paroubek neunesl prohru ve volbách, pan Topolánek nemá, se mi zdá, příliš pevnou pozici ve vlastní straně a okolo pana Čunka se vytvořila mediální kampaň, která jeho pozici také příliš neupevňuje. Volím spíše napravo.“
Kněz má být znamením jasného slova
Katolická církev zakazuje svým duchovním aktivní působení v politice. Proč? zeptal se další čtenář. Podle Václava Malého je to dobře. „V politice je nutno dělat hodně kompromisů a kněz má být živým znamením jasného slova.“
Jiného čtenáře zajímalo, jak se duchovní dívá na návrh zrušit celibát pro katolické kněží. „Jsem pro zdobrovolnění, nikoliv zrušení celibátu. To znamená, že si dovedu představit, že v církvi budou působit ženatí i celibátní kněží.“
„Dodržujete a dodržoval jste vždy celibát? A jak řešíte případnou potřebu, hlavně neříkejte, že modlitbou,“ zabrousil jiný čtenář do osobnějších sfér.
„To je příliš osobní záležitost. S pokušením se člověk musí vyrovnávat po celý život,“ zněla odpověď.
Zákaz činnosti, potom kriminál
Václav Malý začínal jako kněz, ale po podepsání Charty byl zbaven státního souhlasu s výkonem kněžského povolání. V roce 1979 ho režim přes půl roku věznil. V 80. letech se živil jako topič a zeměměřičský figurant, přitom ale tajně kázal.
Václav Malý byl spoluzakladatelem Občanského fóra a jeho prvním mluvčím. V 90. letech se vrátil ke kněžskému rouchu. Od prosince 1996 je pomocným biskupem pražským.
Charta 77: Málo podpisů - velký vliv
Iniciátory, prvními signatáři a zároveň mluvčími Charty 77 byli Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář, Jiří Hájek a Pavel Kohout. V první vlně podepsalo dokument 242 lidí.
Prohlášení Charty poukazovalo na nedodržování lidských práv v Československu. Tvůrci se odvolávali na fakt, že představitelé státu v čele s Gustávem Husákem v roce 1975 podepsali tzv. helsinské pakty o lidských právech. V Československu však platily jen na papíře.
Iniciátoři Charty 77 chtěli vést dialog s politickou a státní garniturou. Snažili si upozorňovat na konkrétní případy porušování lidských práv a dokumentovali je.