Podle Radiožurnálu jde o pražskou společnost Tovek, jejíž ředitel Tomáš Vejlupek se ke spolupráci s první správou Sboru národní bezpečnosti sám aktivně přihlásil v září 1983. Dnes si ale na spolupráci komunistickou rozvědkou "nevzpomíná", přestože figuruje v oficiálních seznamech ministerstva vnitra.
"To mi říkáte novinku, to já vůbec nevím, jak se to tam dostalo. Nemyslím si, že v tom je problém," řekl Vejlupek ČRo. Jeho svazek byl podle rozhlasu uložen do archivu komunistické rozvědky v únoru 1990.
Vejlupek zřejmě disponoval takzvanou krycí adresou. Držitelé této adresy sloužili jako spojka mezi zpravodajskou službou tehdejšího komunistického režimu a jejími pracovníky v zahraničí.
Instituce, které mají na starosti ochranu státu, nakupují od Toveku především software Analyst, vyvinutý firmou i2. Jde o systém, jenž zobrazí informace o zájmových osobách, tedy například o podezřelých z trestné činnosti, podle jejich různých aktivit. Software pracuje tak, že propojí veřejné databáze s databázemi policie nebo tajných služeb a dokáže vyhledat například napojení na možné komplice.
Firma Tovek v současnosti podstupuje bezpečnostní prověrku, klíčoví pracovníci ji už podle Vejlupka mají. Zda mezi ně řadí i sebe, ale neuvedl. Podle platných norem by Vejlupek prověrku jako spolupracovník StB zřejmě získat neměl, upozornil rozhlas.
Mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha uvedl, že Tovek je jediným distributorem potřebných programů v republice. "Tato firma nabízí unikátní produkty, o které má vojenské zpravodajství zájem a nikdo jiný je v této zemi nenabízí," podotkl Šticha.
Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor míní, že bezpečnostní složky by měly prověřovat, od koho programy nakupují. Policie i tajné služby tvrdí, že k důležitým datům, která do systému od firmy Tovek vkládají, se už tato společnost nedostane. A to i přesto, že její technici software většinou sami instalují.
Pracovníci této firmy v žádném případě nepřicházejí do kontaktu s "ostrými daty", zdůraznila mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. Nakolik je důvěra odpovědných míst v zabezpečení důležitých dat oprávněná, ukáže tedy zřejmě až čas.
