Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klima ovlivnit nelze, musíme změnit krajinu, říká bioklimatolog

  0:01aktualizováno  0:01
Naučit se zadržet vodu v krajině je pro nás klíčové, myslí si bioklimatolog Zdeněk Žalud, který se zabývá vlivem klimatické změny na zemědělství. Česká krajina je bohužel na sucho náchylná a prosadit změny je těžké. Třeba i proto, že na osmdesáti procentech polí hospodaří nájemci.

Bioklimatolog Zdeněk Žalud (5. 6. 2018) | foto: Marie Stránská, MAFRA

Od začátku roku je sucho. Bude malá úroda?
Jak zima, tak začátek roku a zejména duben byly opravdu teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Duben byl ve srovnání s dlouhodobým průměrem o pět stupňů teplejší a současně byl na 50 procentech srážkového průměru. K zásadnějšímu poškození zemědělských plodin zatím nedošlo, v půdě ještě byla relativní zásoba vody ze zimního období. Nyní je na západě republiky po deštích vody v půdě dost. Jsou ale i oblasti, kterým se srážky vyhýbaly, a ty jsou ve výrazném deficitu, týká se to především střední a severní Moravy a východních Čech. Tam jsou na některých místech poškozeny například jarní ječmeny.

A co když zaprší? Pomůže to?
Samozřejmě, že ano, ale některým plodinám, jako je právě ječmen jarní, který již někde nevratně snížil počet odnoží, to nepomůže. O tom, jak bude vypadat letošní úroda klíčových plodin, je ještě předčasné mluvit.

Fotogalerie

Sucho už trvá čtvrtý rok. Kdy způsobilo na polích největší škody? 
Připomeňme si rok 2015, tehdy významná epizoda sucha začala na začátku července a trvala do 20. srpna. Půdní sucho se rozšířilo na celé území České republiky. U plodin, které se sklízí během června, byly v tom roce ještě vynikající výnosy, ovšem plodiny s delší vegetační dobou, jako je kukuřice, jablka nebo brambory, byly výrazně poškozeny. Rok 2016 byl vláhově optimální, zato v roce 2017 začalo sucho už na začátku června zpočátku na celém území, přetrvalo na jižní Moravě a v jižních Čechách. Poškodilo v těchto regionech na rozdíl od roku 2015 i úrodu řepky, ječmene nebo pšenice. Tedy plodiny s kratší vegetační dobou. Letos se první známky sucha projevily v polovině dubna. Jestli bude rok pro zemědělce neúspěšný, to se ale zatím nedá říct. Ještě se to stále může obrátit ve velmi dobré až nadprůměrné výnosy.

Pole se zřejmě se suchem vyrovnává lépe než les. V Jesenících jsou lesy po čtyřech letech sucha v tak špatném stavu, že s nimi má kůrovec snadnou práci a doslova je likviduje.
Les je větší a odolnější organismus, na rozdíl od zemědělských plodin odolává suchu podstatně déle. Následky sucha se především v našich nejčastějších smrkových lesích velmi často objevují až s ročním nebo delším zpožděním. A pokud se objeví další stres, bývá to zničující kombinace. Nejde tedy jen o nedostatek vláhy k růstu, ale i o fakt, že oslabené stromy snáze podléhají například kůrovci.

O tom, že probíhá klimatická změna, ještě všichni lidé přesvědčeni nejsou. Má už nyní kromě sucha vliv na zemědělskou produkci?
Jeden příklad: ze zemědělského pojištění se vyplácí nejvíce peněz za škody způsobené kroupami. V posledních dvaceti letech se škody posunují z července a srpna na květen a červen. To je evidentní posun. Bouřky znamenají více energie v atmosféře, energie souvisí s teplotou a oteplováním. A to je jen jeden z aspektů, které se změnou klimatu souvisí. Řada zemědělců to ale cítí. Učím na univerzitě a tam většinou studují děti ze zemědělských rodin. My je učíme spoustu teorie, ale praxi jim dává hlavně táta nebo děda. A ti jim říkají: tady na ten kus pole dej ječmen, tam se mu daří, tam budeš mít úspěch. Jenže ono to najednou nefunguje, a tak se ptají proč.

Zdeněk Žalud

bioklimatolog

  • vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a pedagog na Mendelově univerzitě v Brně
  • zabývá se vlivem klimatické změny na zemědělskou produkci
  • podílí se na projektu Intersucho, který už několik let systematicky monitoruje půdní sucho v ČR a vydává „suché“ předpovědi

Příčinou je často to, že se mění klima a jsou jiné podmínky, než byly před 30 lety. My se snažíme učit je hospodařit právě v nových podmínkách a ty se točí kolem dostupnosti vody. Voda a její dostupnost bude klíčový faktor. Jak ji zadržet a využít. Je třeba říct, že nedostatek vody není jen záležitostí klimatu, ale i krajiny. Ta se po scelování polí v 50. a 60. letech minulého století změnila. Paradoxně z hlediska tehdejší zemědělské produkce, stavu půdy a klimatu to byla změna úspěšná. Ale my nyní žijeme v době, kdy se výhody velkých půdních celků vyčerpaly a začínají převažovat jejich nevýhody.

O jaké nevýhody jde?
Například o erozi a s ní související ztrátu úrodné svrchní vrstvy půdy. Máme jedny z největších půdních bloků v Evropě a velká část z nich je postižena erozí a utužeností.

Co je nejvíce potřeba změnit?
Podle mě je nutné do krajiny „sáhnout“ s cílem zvýšit její schopnost zadržet vodu. Překážek k dosažení tohoto cíle je řada, včetně legislativy určující vztah mezi státem, vlastníkem půdy a nájemcem. Uvědomte si například, že 80 procent půdy, na které se v České republice hospodaří, má zemědělec v nájmu, nepatří jim. To je také limituje. Rozmyslí si, jestli budou investovat do protierozního opatření, když nevědí, jestli na té půdě budou za pět let ještě hospodařit.

Kdo u nás vlastní půdu?
Velké množství vlastníků. Po revoluci byla půda relativně levná, řada lidí ji skoupila a nyní ji pronajímá. To je jeden důvod. Dalším důvodem jsou restituce. Půda se správně vrátila majitelům, kteří však na ní z pochopitelných důvodů nehospodaří. Dnešní velké půdní bloky vznikaly spojením řady menších pozemků, dnes mívají i desítky majitelů a například se zřízením věcného břemene (příklad: zavlažovací kilometrové potrubí) musí všichni souhlasit. Když se zeptáte sedláka na jižní Moravě, jaké by měl přání, řekne, že by koupil půdu, na které hospodaří. Mám kamaráda v Rakousku, jeho rodina hospodaří na 80 hektarech. Oni vědí, jakou hodnotu pro ně půda má, živí je, chtějí a musí ji udržet v dobrém stavu pro další generace. Tento vztah k půdě se u nás často ztratil. Neříkám, že vůbec není, znám řadu případů, kdy se na pozemcích hospodaří v souladu s krajinou. Ve většině případů je to však sám vlastník půdy.

Máte nějaký konkrétní příklad?
Tak například na jižní Moravě je spousta polí na svazích ohrožených erozí. Jsou vhodné pro pěstování révy, která je pro tyto rizikové oblasti díky svým hlubokým kořenům a možnosti zatravnění ideální řešení. Ale proč by zemědělec zakládal vinohrad? I kdyby měl čerstvý pětiletý pacht, réva plodí až po čtyřech letech a podle legislativy patří to, co je na půdě, vlastníkovi pozemku. Jenže když budete chtít upřednostnit zájem krajiny a nájemců, sklidíte kritiku ze strany majitelů pozemků. Je to velmi citlivá situace. My ale potřebujeme do krajiny zasáhnout. Voda bude opravdu problém. Česká republika není srdce, ale střecha Evropy. Veškerou vodu máme ze srážek, a i když prší stejně jako dříve, v době vyšších teplot to kvůli vyššímu výparu a rychlejšímu odtoku z často degradované půdy nestačí.

Sucho trvá, i přes silné bouřky

Na 19 místech nespadla ani kapka

Radarové odhady týdenního úhrnu srážek od 28. května do 4. června 2018.

Radarové odhady týdenního úhrnu srážek od 28. května do 4. června 2018.

My tedy suchu ještě pomáháme?
Příčinou sucha není jen měnící se klima, ale i naše krajina, která je k suchu náchylná. Velké bloky polí podporují erozi. Na velkých lánech se logicky používají velké a těžké stroje. Když přejedou přes pole zejména za vlhka, utuží půdu pod povrchem takovým způsobem, že se voda přes ni ani nemůže vsáknout. Někdy je tato utužená vrstva jen pár desítek centimetrů pod povrchem. Změnu klimatu nezastavíme, otázka je jen, o kolik se oteplí, scénářů je několik. Krajinu ale změnit můžeme a opakuji: otázka zadržení vody bude do budoucna zásadní. A je jasné, že velké širé rodné lány ji nezadrží.

Bude se v Česku za pár desítek let stále dobře žít?
Žádné zásadní drama bych z toho nedělal. I když se oteplí v průměru o dva stupně, bude Česká republika stále nádherným místem k životu. Podmínky se ovšem rozhodně změní. Stále to máme v rukou. Je na nás, jak na ně naši krajinu adaptujeme.

Budeme tu v té době pěstovat stejné plodiny jako dnes?
Zemědělci hospodaří v určitém historickém kontextu, pěstují plodiny, které pěstovat umějí, a jsou docela konzervativní. Nové rostliny se tu v současnosti moc neprosazují a já jsem přesvědčen, že se nejspíše v budoucnu prosazovat ani nebudou. Podle mě je budoucnost v nových odrůdách u nás typicky pěstovaných plodin, které budou lépe vzdorovat suchu a mrazu. Totiž s tím, jak se bude zvyšovat průměrná teplota, sníh bude v nižších nadmořských výškách výjimečný. Co výjimečné nebude, to jsou vpády mrazivého vzduchu, při kterých mohou plodiny vymrzat. Ať již při silných holomrazech v zimě, nebo při pozdních jarních mrazících na začátku stále dříve nastupujícího jara.

Takže na olivovníky můžeme zapomenout, i když budeme mít středomořské klima?
Středomořskou vegetaci tu mít nebudeme, nemáme moře, které ve Středomoří v zimě tlumí extrémy. U nás by ani do budoucnosti středomořské rostliny nepřežily zimu.

Co nadmořská výška, bude hrát v pěstování plodin nějakou roli?
V tomto ohledu nás čeká radikální změna, nejvýznamnější zemědělské oblasti se posunou zhruba o 150 metrů výš, profitovat z klimatické změny by tak mohla například Českomoravská vrchovina. Níže položené oblasti budou suchem, ale i dalšími extrémy trpět do takové míry, že klasická velkoplošná zemědělská produkce nebude stabilní. Extrémních roků bude tolik, že se ekonomicky nebude vyplácet. 

Může se stát, že např. z jižní Moravy do 20-30 let klasické zemědělství na velkých lánech úplně zmizí, místo toho by se mohla změnit na ovocnou zahradu. Ale bude to možné, jen pokud sady budou zavlažované. Aby to bylo možné, budou se muset vybudovat zdroje vody pro kapkové závlahy. Už nyní by se měl začít budovat systém malých zavlažovacích nádrží, podpořit je např. dotacemi. Podpořit ovocnáře a pěstitele zeleniny. Ale i vybudováním navazujícího zpracovatelského průmyslu! Dost vody pro pěstování pšenice nebo kukuřice na jižní Moravě prostě nemusí být.

Tam, kde pole zůstanou, se bude pěstovat tak jako dnes pšenice nebo ječmen?
Je to pravděpodobné. Spíše však ozimy, co si vybudují kořenový systém před zimou. Je otázka, jak si s tím poradí šlechtitelé. Pokud vím, ve Spojených státech mají v řadě s námi srovnatelných oblastí podobné problémy a hodně vsadili na šlechtění tradičních plodin. Ono změnit koncepci hospodaření není tak jednoduché. Po odrůdách „do sucha“ je zvyšující se poptávka a firmy se snaží šlechtit odrůdy, které v normálním, vláhově příznivém roce dají obvyklý a v době sucha nadprůměrný výnos.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...



Šlapající pijani štvou místní i politiky. Pivní kola chtějí vyhnat z parků

turistický beer party

V Praze, Plzni, Olomouci i Brně je stále častěji k vidění originální novinka - pojízdné pivní bary, které pohánějí...

Většinu Česka ve čtvrtek zasáhnou bouřky se silným větrem a kroupami

Bouřková mračna

Většinu Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou bouřky s nárazy větru do devadesáti kilometrů v hodině, doprovázet...

Kdo je Poche, kvůli němuž může padnout vláda, která ještě ani nevznikla

Miroslav Poche na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)

Jak prezident Miloš Zeman, tak premiér Andrej Babiš mají i osobní důvod, proč nechtít, aby se novým ministrem zahraničí...

Další z rubriky

Evropské dotace jsou podle někoho čiré zlo, podle jiných naše spása

Řada Čechů považuje evropské dotace za něco škodlivého a dokonce je podle nich...

Co by se stalo, kdyby Česko mělo o sedm set miliard korun méně? Zhruba tolik peněz v uplynulých čtrnácti letech přibylo...

Prezident vládu jmenuje ve středu, uvedl Babiš po jednání v Lánech

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda ČSSD Jan Hamáček

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předseda ČSSD Jan Hamáček dorazili v neděli v 19 hodin za prezidentem Milošem...

Ve stanici metra Pražského povstání spadl člověk do kolejiště

Kvůli pádu člověka do kolejiště nejezdí část linky C metra mezi stanicemi...

Kvůli pádu člověka do kolejiště ve stanici Pražského povstání musel dopravní podnik v neděli v noci přerušit provoz na...

Najdete na iDNES.cz