"Prezident se rozhodl, že Spojené státy aktivně podpoří jednání unijní trojky s Íránci," uvedla v pátek Riceová s odkazem na Británii, Francii a Německo, které za unii jednají s Teheránem.
Americký prezident George Bush přitom dosud principiálně odmítal, že by Írán mohl být za zřeknutí se svého jaderného programu jakkoli "odměněn". Washington s velkou nedůvěrou sledoval diplomatická jednání, která s Íránem od podzimu 2003 za celou Evropskou unii vedly Francie, Británie a Německo. Bílý dům oproti tomu jednoznačně preferoval, aby Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán tvrdé sankce.
Ještě před několika týdny, po znovuzvolení George Bushe prezidentem, přicházely z administrativy náznaky, že Bílý dům nevylučuje ani použití síly. A když Condoleezza Riceová navštívila jako nová ministryně zahraničí na začátku února Evropu, bylo právě téma rozdílného přístupu vůči Íránu považováno ze nejvážnější problém, který mezi USA a Evropskou unií stojí.
Nakonec to byla právě tato návštěva, a především následná cesta George Bushe po Evropě, co vedlo ke sblížení stanovisek. Toto úterý se pak náměstek ministryně zahraničí Robert Zoellick sešel se zástupci Británie, Francie a Německa, aby domluvili detaily dohody o společném postupu vůči Teheránu.
Američané jsou ochotni neblokovat dále vstup Íránu do světové hospodářské organizace, pokud se teheránský režim trvale zřekne obohacování uranu. Washington by také uvolnil embargo na dovoz náhradních dílů pro íránská civilní letadla.
EU naopak Bílému domu přislíbila, že pokud Írán nesplní požadavky, půjde celá věc před Radu bezpečnosti OSN. Tento postoj v pátek stvrdila důrazným varováním na adresu Teheránu. "Pokud Írán nebude souhlasit, nezbude jiná možnost než postoupit záležitost íránského jaderného programu OSN," citovala agentura AP prohlášení evropských vyjednavačů.
Írán však vloni na podzim souhlasil pouze s "dočasným" zastavením obohacování uranu. Představitelé této země tvrdí, že jde výlučně o civilní program, a odmítají přistoupit na trvalý zákaz.
Hlavní íránský vyjednavač Hassan Rohani v pátek znovu potvrdil, že Írán se nikdy nevzdá svého jaderného programu. Tento neměnný postoj Teheránu vede některé pozorovatele k názoru, že Bílý dům kalkuluje právě s tím, a proto přistoupil na pozici EU.
Washington chce podle těchto analýz ve skutečnosti dostat Írán do diplomatické pasti, aby jeho jaderný program skončil před Radou bezpečnosti OSN. V každém případě platí, že po Severní Koreji je Írán další zemí, kterou Washington pro tuto chvíli vyňal ze své "osy zla". V té George Bush před třemi lety vyjmenoval režimy, jež jsou pro Spojené státy zásadně nepřátelské a kde by mohl zasáhnou i silou. V Bagdádu už se tak mezitím stalo.
