Za posledních deset let podnikla americká armáda nad Jemenem 44 útoků bezpilotních letadel. Přitom pouhý jeden z nich nepodepisovala Obamova administrativa. Četnost útoků navíc výrazně stoupla s letošním rokem, všímá si britský zpravodajský web The Telegraph. Od ledna jich přibylo devět, přičemž pět za poslední měsíc.
Mlčenlivá AmerikaBěhem aktivity serveru Wikileaks se na veřejnost dostaly zprávy, které účast USA na konkrétních útocích potvrzovaly. Spojené státy tak stály například za útoky z prosince 2009, kdy bylo krom 14 teroristů zabito i 44 civilistů. USA se k útoku nikdy nevyjádřily a ani nezahájily jakákoli vyšetřování. Rodiny obětí odškodnila přímo jemenská vláda. Laxnost USA dlouhodobě kritizuje organizace Amnesty International. 
|
Takový počet se dá srovnat pouze s operacemi v Pákistánu, kde USA zasahovaly zhruba desetkrát do měsíce. Aktivity Spojených států však v asijské zemi budou polevovat úměrně se stoupající záští pákistánského obyvatelstva vůči Západu.
Čísla o útocích v Jemenu přinesl výzkum Úřadu investigativní žurnalistiky. Ten dodává, že během útoků bylo zabito více než 516 lidí, většinou předpokládaných členů al-Káidy, respektive její pobočky pro Arabský poloostrov (tzv. AQAP) a nejméně 104 civilistů.
Ticho po pěšině
Bezpilotní letouny většinou vzlétají z americké základny afrického státečku Džibutsko a ač to USA nikdy nepotvrdily, za každou misi plně odpovídá CIA či americké speciální jednotky.
Podle Elizabeth Quintadeové z britského analytického institutu už série útoků v podstatě zlikvidovala celou síť AQAP. To celé s tichým souhlasem jemenského vedení. "Útoky v Jemenu jsou místní vládou plně podporovány, pokud nejsou přímo sponzorovány. Je to efektivní cesta, jak zamezit vzestupu terorismu v zemi," popisuje analytička.
Aktuální narůst útoků jde ruku v ruce s nástupem nového prezidenta Abdara Rabbú Mansúra Hadího, kterého si Jemenci zvolili po více než třicetileté vládě odstoupivšího Alího Abdalláha Sáliha. Ten se řadí mezi padlé autokraty loňského arabského jara. Po červnovém atentátu a nárůstu nepokojů v zemi totiž dodržel slib a v listopadu skutečně podepsal dohodu o předání moci.
Destabilizovaný Jemen je uvězněn v dlouhodobých šarvátkách mezi místními kmeny a separatistickými tendencemi, i proto se dostal do hledáčku mezinárodní teroristické organizace al-Káida, která na jeho území zakládá výcvikové tábory.
