Bezdomovců přibývá. A mládnou

Bezdomovců je stále více a jejich počet roste zejména mezi mladými. To je základní zjištění pracovníků, kteří se lidmi bez domova zabývají. Jen v Brně, které má přes 300 tisíc obyvatel, evidují sociální kurátoři asi 2500 tzv. sociálně nepřizpůsobených lidí, z toho asi tisíc je bezdomovců.

V létě přespávají na lavičkách v parcích, na zimu se stěhují do azylových domů, někteří bydlí v chatách na okrajích města či v různých opuštěných domech.

"Počet bezdomovců každým rokem stoupá. Chodí k nám hlavně klasičtí bezdomovci nebo lidé, kteří se dostali do sociální tísně. Někteří ale jen Brnem projíždějí, někdo je na nádraží okradl a nemají na jídlo," uvedl Petr Šimon z denního centra pro lidi bez domova v brněnské čtvrti Maloměřice.

Ve stacionáři, který provozuje Oblastní charita Brno, se lidé mohou najíst, přečíst noviny, osprchovat se nebo zde dostanou šaty. Zaměstnanci jim také pomohou s vyřízením dokladů nebo hledáním práce. Centrum ale funguje jen v pracovní dny, takže o Vánocích bude zavřeno.

Charita dokonce uvažuje, že po Novém roce rozšíří kapacity azylového bydlení. Jen letos eviduje denní centrum skoro osm set klientů.

Odborníci se shodují, že typický bezdomovec je mladý muž propuštěný z dětského domova nebo z vězení, se základním vzděláním nebo nedoučený. Nemá práci ani byt, v některých případech je závislý na alkoholu nebo drogách.

"Evidujeme ale také vysokoškoláky, kteří třeba podnikali, dostali se do problémů, rozpadla se jim rodina, psychicky se zhroutili, a když se vrátí z psychiatrické léčebny, jsou osamocení," popsal sociální kurátor brněnského magistrátu Jiří Peiger.

"Protože není zákonem daná žádná definice bezdomovce, neexistuje ani oficiální statistika, kolik takových lidí v tuzemsku žije," míní Petr Janoušek, ředitel azylového domu Armády spásy v Mlýnské ulici v Brně.

Podle něj do Armády spásy přichází hodně mladých mužů. "Situace se spíš zhoršuje, než zlepšuje, víc lidí má tendenci do chudoby upadat než se z ní vymanit. Nárůst bezdomovectví souvisí i s tím, že je téměř nemožné získat pro ně jiné bydlení než na ubytovnách. Po čase takový člověk není schopen žít mimo instituci, která mu pomáhá," popsal Janoušek.

Podle něj se sociálně slabí lidé těžko dostávají ze své chudoby a nedůstojného života.

"Sociálně slabí lidé nemají moc šancí si polepšit. Upadají do hlubší deprese, přežívají ze dne na den a je jen otázkou času, kdy zůstanou na ulici," dodal Janoušek.

Tři měsíce vězení odepíší člověka na celý život

Každý rok přibývá lidí, kteří z různých osobních důvodů opouštějí své domovy a dosavadní prostředí. A ocitají se v začarovaném kruhu bezvýchodné situace. Společnost je vyřazuje z možnosti žít důstojně, a tak se ocitají v ghettu.

"Takoví lidé pak většinou odcházejí do velkoměst, jako je Brno, kde žijí na ulici," říká Jiří Peiger, kurátor z oddělení sociální prevence a pomoci brněnského magistrátu.

Jak se člověk dostane na existenční a společenské dno?
Jsou skupiny lidí, kteří takzvaně nestíhají, postupně se dostávají na okraj společnosti, žijí nedůstojným způsobem života a bez pomoci společnosti se nedostanou zpět. Patří mezi ně třeba lidé po protialkoholní léčbě, propuštění z vězení, z dětských výchovných zařízení nebo trestně stíhaní na svobodě.

Ve většině případů takoví lidé žijí dneškem nebo minulostí a na svoji budoucnost nemyslí. Často neposuzují následky svého chování, například si berou na dluh zboží, které pak v zastavárně prodají za daleko míň peněz, než je koupili.

Jak můžete těmto lidem pomoci?
Hlavně musí být ochotni spolupracovat, musí mít motivaci. Každý klient je jiný, s některým se dá pracovat, pokud jeho hodnotový žebříček není příliš narušený. Sociální kurátor jim může pomoci vyřídit potřebné doklady, sehnat práci nebo bydlení.

Existují lidé, kteří jsou bez šancí vrátit se do normálního života?
Ve většině případů jsou to lidé, kteří se vrátí z vězení. Těžko shánějí práci, protože nemají čistý trestní rejstřík. Vždycky říkám, že když už soud dá někomu trest tři měsíce vězení za maření úředního výkonu, třeba když neplatí alimenty, může už mu rovnou dát doživotí.

Takový člověk je společensky odepsaný. Často se mu rozpadne rodina, nesežene práci, nemá peníze na bydlení a zůstane na ulici. Ocitá se v sociální slepé uličce a společnost je k takovým lidem hluchá.

Je víc bezdomovců mužů nebo žen?
Daleko víc mužů. Hodně lidí totiž vyrůstá v neúplně rodině, kde je výchovný vliv otce nepatrný nebo žádný. Když nemá kluk v určitém věku vedle sebe mužský vzor, nenaučí se některým způsobům chování. Kluci jsou také dynamičtější a snáze se zamotají do nějaké trestné činnosti, za kterou jsou trestáni vězením.