Již na konci října řešilo Valašské Meziříčí nové covidové ohnisko. Nákaza zasáhla komunitu bezdomovců, kteří se potkávají v charitním denním centru a noclehárně. V malých místnostech byl tehdy pozitivní muž s dalšími pětadvaceti lidmi včetně personálu.
Problémů u nakažených bezdomovců je hned několik. Mnohdy pro ně nejsou místa. V případě, že je dané město najde, stává se, že z něj mohou utéct. Své o tom ví například strážníci v Jihlavě. Začátkem listopadu zjistili, že byl jeden z bezdomovců testován pozitivně na covid a umístěn do izolace v azylovém domě. Jenže odtud nakonec odešel a volně se pohyboval po Jihlavě do té doby, než jej policisté zadrželi.
O strachu, že by nakažení bezdomovci mohli z izolačního zařízení utéct, ví své právě i v Meziříčí. Starosta Robert Stržínek v říjnu mluvil i o tom, že lidem bez domova koupí klidně i alkohol. „Řeknu to zcela otevřeně. Raději ho nakoupím a dám, než abych riskoval, že nám budou utíkat.“
Prosté útěky nakažených bezdomovců z karantény ale nejsou to jediné, co města tíží. Dalším problémem jsou dlouhé čekací lhůty u odběrových sanitek. V některých krajích tak musí města čekat například až 10 dní. Do té doby mohou lidé, kteří měli rizikový kontakt, ale nemají příznaky, chodit dál po městě.
Ministerstvo práce a sociálních věcí kvůli koronaviru umožnilo noclehárnám, aby mohly poskytovat služby i přes den, tedy nesloužily pouze k přespání. Společně s ministerstvem zdravotnictví navíc připravilo Plán ochrany zranitelných osob. Dokument se však nezaměřuje pouze na lidi bez domova, ale na všechny skupiny ohrožené onemocněním covid-19. Konkrétní strategie zacházení s pozitivními bezdomovci si města a sociální služby řeší po svém.
Hledání místa
„Od vlády příliš podpory nemáme. Pouze od místní samosprávy. Naše organizace může řešit jen jednotlivé případy. Pokud by se v některém z našich azylových domů vyskytlo více případů, využijeme služeb města,“ uvedla Hana Šimková z neziskové organizace Naděje.
S přicházející zimou bude pro města i neziskové organizace těžší oddělovat nakažené bezdomovce od těch neinfekčních. „Jednotlivé azylové domy dle možností vyčleňují úseky, kde by mohli být pozitivně testovaní případně izolováni. V každém z našich azylových domů jsme vyhradili karanténní pokoje. Zde však můžeme izolovat pouze jednotlivce,“ dodala Šimková.
Problém by mohl nastat při plošnějším rozšíření nákazy a vyčerpání kapacit pro pozitivně testované. „Tato rezerva není veliká. Při větším rozšíření nákazy v azylových domech by nastaly problémy se zajištěním personálu, logistiky i s udržením lidí na malém prostoru,“ popsala.
Jak tedy velká města situaci s pozitivními lidmi bez domova řeší? Například v Plzni chtějí využít jako karanténní místo pro lidi bez domova bývalou konzervatoř. Tamní magistrát také připravil v první vlně koronavirové epidemie budovu a stanové městečko u Folmavské ulice na Borských polích. To ale v tomto období už nevyhovuje. Nedá se tam totiž topit.
Jak oddělit nakažené
Brno začalo s vypuknutím epidemie v České republice komunikovat s neziskovým sektorem. „Postupně začala vznikat centra určená pro lidi bez domova. Jednalo se o kontaktní centrum na Vlhké, stanové městečko v Pisárkách, které však ukončilo provoz v polovině srpna, a kontaktní centrum v židenických kasárnách,“ uvedl mluvčí města Filip Poňuchálek. V kasárnách se nyní léčí 11 lidí bez domova pozitivních na covid.
Plzeň přestaví bývalou konzervatoř na zařízení pro karanténu bezdomovců |
Pro karanténu bezdomovců město vyhradilo speciální ubytovací zařízení, které je však podle mluvčího neobsazené.
Obdobně jako Brno i Praha spolupracuje aktivně s neziskovým sektorem. Město ví přibližně o 50 bezdomovcích, kteří se od jara nakazili. „Navázali jsme na to, co jsme vybudovali na jaře, což se týká zejména kapacity humanitárního ubytování, kde dodnes zůstává ubytováno cca 200 osob,“ uvedl mluvčí Vít Hofman.
Centrum sociálních služeb Praha navíc nyní od podzimu provozuje zařízení s kapacitou 60 lůžek pro lidi bez domova v karanténě nebo izolaci s covidem, kteří mají mírné příznaky nebo jsou bez příznaků. Kromě toho Praha vyčlenila hostel pro ty, kteří potřebují ošetřovatelskou péči kvůli zdravotním komplikacím.
Testování lidí bez domova zajišťují zejména klasická odběrová místa. V Ostravě zase Armáda spásy disponuje vlastní ordinací praktického lékaře a v Brně s testy pomáhá organizace Podané ruce. Praha v jednom z odběrových míst vyčlenila čas pro odběry lidí bez domova.
„Ti sem mohou v konkrétní hodiny za asistence pracovníků služeb nebo samostatně docházet bez nutnosti objednávat se přes on-line systém. Terénní týmy sociálních služeb zajišťují pro lidi bez přístřeší distribuci materiálu tak, aby každý měl roušky, dezinfekci a nějaké potraviny,“ dodal Hofman.
Přichází zima
Noclehárny s přicházející zimou navyšují své kapacity. Praha dokáže dohromady poskytnout nocleh 450 lidem, nicméně v hlavním městě žije bez přístřeší až pět tisíc lidí. Ostrava poskytne 200 míst v noclehárnách, sám magistrát však eviduje téměř 800 lidí bez domova.
Podle národního ředitele sociálních služeb Armády spásy Jana Františka Krupy žije v Česku několik desítek tisíc lidí bez domova. Podle něj se vzhledem k počasí a i aktuální situaci začínají ubytovací kapacity Armády spásy plnit. „Kapacita v našich noclehárnách bohužel není nekonečná. Je potřeba, aby pomoc nabídla města, která jako jediná mají k dispozici volné objekty,“ uvedl Krupa.
Armáda spásy letos rozšířila svůj projekt nocleženek. Zájemci díky němu mohou darovat lidem bez domova ubytování na jednu noc v noclehárně Armády spásy, občerstvení i možnost se vykoupat. Jeden paukaz stojí sto korun. Minulou zimu lidé věnovali 21 tisíc takových kuponů.
