Bezcitný kupec ochrnul při vyloupení hrobu

Malá Strana - Byla tichá mrazivá noc v lednu léta Páně 1610, když zámožný kupec Petr Nerhof, původem z Holterberka, začal páčit náhrobní kámen na staroměstském hřbitově nedaleko kostela svatého Haštala. Věděl, že jeho zesnulá teta byla před několika dny pohřbena, a to i s masivními zlatými prsteny, o nichž předpokládal, že mu budou odkázány v závěti. Nestalo se tak, chtěl je proto získat tímto způsobem. Nerhof má zřejmě zásluhu na tom, že se dům v Melantrichově ulici číslo 11 nazývá U pěti korun.
Domovní znamení najdete ve fotogalerii.

Ale vraťme se k domovním znamením. V Melantrichově ulici, stejně jako na celém Starém Městě, je jich dost. Stačí, zastavíme-li se před domem U zlaté konvice, U zlatého rumpálu, U zelené lípy, U tří divokých kachen, U zlatého lva, U stříbrné konvice. Privilegium Karla IV., které ve středověku řešilo spory mezi tvůrci pražských domovních znamení, rozdělené na takzvané malíře a štítaře, bylo dáno na pergamenu, řevnivost obou skupin však neodstranilo.

Nevraživost a konkurenční boje nadále trvaly a ještě vzrostly po smrti Otce vlasti roku 1378. Komplikace nastaly zejména v době, kdy malíři neměli dostatek zakázek, protože nové kostely se stavěly jen zřídka. Začali opět fušovat do díla štítařům, ale ti se nedali. Vyslali své zástupce ke králi Václavu IV. a ten rozhodl v jejich prospěch. Jenže systém tržní konkurence fungoval už ve středověku.

Cech malířů zahájil promyšlený protiútok - domovní štíty začal vylepšovat temperovými barvami na hladkém povrchu desky, podobně jako u oltářních obrazů. Zakázky se jim poté jen hrnuly, štítaři zuřili, ale co měli dělat? Malíři se řídili zásadou - náš zákazník, náš pán. Štítaři se ovšem také snažili bojovat o zákazníky. Výsledek? Mnohé pražské ulice se na přelomu 14. a 15. století změnily v jakési galerie pod širým nebem - vedle plastik byly na domech deskové obrazy, mnohde byly figury malovány přímo do omítky. Nejeden historicky cenný, ale menší merk přitom pohříchu zmizel pod vrstvou nové omítky, protože bohatý měšťan či řemeslník nestrpěl, aby jeho dům měl oprýskanou fasádu. Asi by se naši prapředkové pěkně divili, kdyby viděli vnější stav mnoha pražských budov dnes, i když tvář mnoha z nich přece jen prokoukla.

V Melantrichově ulici žila a tvořila řada významných osobností. V domě U modré lodi- číslo 13 - bydlel vynikající hudební skladatel Josef Mysliveček. V domě U dvou velbloudů - číslo 10 - pracoval knihtiskař a první český nakladatel Jiří Melantrich z Aventina a Daniel Adam z Veleslavína.

Podle tradiční pověsti se na Štědrý večer o půlnoci ozývají zvuky mše z bývalého kostela - nyní je tato budova restaurována - při někdejším klášteře servitů. Když policejní hlídka chce zjistit příčinu slova, hudby a zpěvu, zjistí, že v budově nikdo není. Po nádvoří se však pomalu pohybují průhledné stíny postav - faráře a farníků. Chodí v zástupu za sebou, a pokud na ně někdo promluví, začnou se ve vzduchu rozplývat. Pokud je nikdo neruší, projdou několikrát kolem dokola a pak náhle zmizí. Ještě nějakou chvíli je však na nádvoří cítit vůni kadidla a kostelních svící.
Měli bychom ještě prozradit, jak to dopadlo s Petrem Nerhofem. Ráno ho našli na hřbitově sedícího u náhrobního kamene a ochromeného. Pohyblivosti už nikdy nenabyl. Zřejmě se v hrobce událo něco, co ho k smrti vyděsilo, ranila ho mrtvice, ale nezabila. Tím větší byl trest, který ho určil k věčnému živoření. Ani nejlepší felčaři mu nepomohli a majetek mu tak byl k ničemu.

V domě U modré lodi - v Melantrichově ulici číslo 13 - bydlel vynikající hudební skladatel Josef Mysliveček. (28. prosince 2000)

V Melantrichově ulici v Praze 1 na Starém Městě žila a tvořila řada významných osobností. (28. prosince 2000)

Znamení domu U sříbrné konvice. (28. prosince 2000)

Dům U zlaté lípy na Starém Městě v Praze 1. (28. prosince 2000)

Melantrichova ulice ústí na Staroměstské náměstí. (28. prosince 2000)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video