Navíc vše nasvědčuje tomu, že případ, jenž se dostal poprvé na veřejnost v říjnu 1999, neuzavře okresní soudce dříve, než za dva až tři měsíce. "Je to opravdu složitý případ a pro jeho řádné objasnění a vynesení objektivního rozsudku musím ještě vyslechnout dalších pět až šest svědků. Soudní jednání jsem proto odročil na 27. února," řekl předseda senátu Michal Pařez.
Berounská úplatkářská aféra vypukla na veřejném zasedání zastupitelstva města, kde primářku Malinovou obvinil jeho člen Zdeněk Klůc. Vycházel přitom z vlastní zkušenosti z počátku 90. let, kdy podle něho bylo předání úplatku jedinou možností, jak zajistit v léčebně místo pro jeho nemocnou matku.
Se stejným zážitkem se o pár dní později svěřil na stránkách místních novin i obyvatel Berouna Antonín Kolář. "Peníze jsem ji dal venku před léčebnou na žádost matky, aby vůbec dostala injekci s léky na tišení nemoci," uvedl již dříve Kolář. Zatímco v Klůcově případě byl trestný čin promlčen, svědecká výpověď Antonína Koláře se stala základem pro zpracování obžaloby na bývalou primářku léčebny. Pokud by byla odsouzena za trestný čin braní úplatků, hrozí ji až dva roky vězení nebo zákaz činnosti v profesi s obdobnou pracovní náplň.
Na stranu Klůce a Koláře se začali po zveřejnění jejich případu v novinách hlásit další svědci. Dva z nich vypovídali proti Daniele Malinové v úterý, zbylé vyslechne soudce 27. února.
Bývalá primářka Malinová však i nadále považuje veškerá obvinění z braní úplatků za absurdní. V případě Klůce a Koláře se proti nim brání i před Krajským soudem v Praze žalobou na ochranu osobnosti. "Nikdy jsem úplatky od nikoho nevzala. Pokud lidé dávali nějaké peníze léčebně, bylo to na zřízené Konto stáří, z něhož se potom kupovaly různé zdravotnické potřeby," uvedla. Ve prospěch Daniely Malinové svědčil u soudu i její manžel a bývalý ředitel berounské nemocnice Ivan Pípal.
