Po sečtení hlasovacích lístků z více než 90 procent volebních místností získala pravice v čele s Berlusconim ve volbách do Senátu 46,55 procenta hlasů a levý střed bývalého římského starosty Waltera Veltroniho 38,94 procenta.
Po sečtení hlasovacích lístků z více než poloviny volebních místností ve volbách do Poslanecké sněmovny má podle ministerstva vnitra pravý střed 44,81 procenta hlasů, zatímco Veltroniho levice 40,58 procenta.
Podle projekcí institutu Piepoli obdržela pravice absolutní většinu v Senátu, a to 164 z 315 křesel, což je v italském volebním systému rozhodující. Bez pohodlné většiny v horní komoře není vláda schopna plnit své závazky.
Silvio Berlusconi podle agentury ANSA již v telefonickém rozhovoru se svým hlavním spojencem, vůdcem pravicového Národního spojenectví Gianfrankem Finim, vyjádřil nad výsledky voleb hluboké uspokojení.
Krátce poté přiznal Walter Veltroni porážku. Výsledek, který dává výrazné vítězství jeho soupeři Berlusconimu, je jasný, řekl na tiskové konferenci v Římě. Uvedl, že již svému úspěšnému soupeři telefonoval, uznal svou porážku a popřál mu "dobrou práci".
Ministr vnitra Giuliano Amato oznámil, že účast za oba dny voleb dosáhla 80 procent. Je to o 3,5 procenta méně než v roce 2006.
Předčasné volby mají vyřešit politickou krizi
Berlusconiho uskupení bylo favoritem předčasného hlasování. Jednasedmdesátiletý mediální magnát voliče lákal na nižší daně a tvrdší imigrační politiku. Veltroni naopak svoji kampaň stavěl na nutnosti vyřešit situaci tří milionů sociálně slabých Italů. - o předčasných volbách čtete zde
Italové do volebních místností zamířili poté, co koncem ledna padla vláda Romana Prodiho. Osmašedesátiletý premiér neustál v Senátu hlasování o důvěře a rezignoval. Prezident Giorgio Napolitano následně politickou krizi vyřešil vypsáním nových voleb. - více o pádu vlády čtěte zde
